T-S 19 Turov – pěchotní srub u Rokytníku v Hronově

Turov je opevnění z roku 1938. Stavba byla hotová, ale práce na vybavení ještě pokračovaly. Právě proto dobře ukazuje, jak vypadala příprava obrany státu těsně před mnichovskou krizí.

Zaujme vás, pokud vás baví vojenská historie a technika. Uvidíte srub ve II. stupni odolnosti. Liší se od většiny oboustranných bunkrů tím, že mu v levé kasematě chybí jedna krycí střílna pod betonem.

Místo ocení i ti, kdo rádi sledují záchranu památek. Po válce se objekt i jeho okolí využívaly k ukládání uhynulého dobytka. Dnes bunker rekonstruuje klub vojenské historie T-S 19 Turov.

Hodí se pro školní skupiny, partu přátel nebo rodiny se staršími dětmi, které zajímá, jak se před válkou stavěla pevnost. Můžete ho spojit s nedalekým srubem T-S 20 „Na pláni“, se kterým tvoří jeden pevnostní uzávěr.

Přijdete k pěchotnímu srubu u Rokytníku. Postavila ho ve dnech 12.–15. května 1938 stavební firma Ing. Josef Filip z Prahy. Patřil do podúseku Zbečník v rámci úseku Náchod. Osádku měl tvořit 29 vojáků.

Uvidíte, jak byla rozmístěna výzbroj. V levé kasematě měl být 4cm kanón vz. 36 spřažený s těžkým kulometem a dvojče těžkých kulometů vz. 37. Pravá kasemata nesla jen dvojče těžkých kulometů. Pomocnou palbu měly obstarat dva lehké kulomety vz. 26 v pancéřových zvonech.

Zvony ale v objektu nebyly. Chyběl také dieselový agregát a čerpadlo. Rozpracovaná zůstala instalace vody, elektřiny a vzduchotechniky. Stěny dostaly maskovací barvy a kamenná rovnanina byla hotová z poloviny. Za mnichovské krize byl srub s největší pravděpodobností vyzbrojen a dostal alespoň část zásob munice a materiálu.

Po záboru Sudet sloužil bunkr jako cvičný cíl. Dělostřelectvo na něj střílelo a zkoušely se na něm nálože. Po válce se v okolí ukládal uhynulý dobytek.

Dnes objekt rekonstruuje klub vojenské historie T-S 19 Turov. Tím se z poničeného srubu postupně stává památka, kterou můžete poznávat.