Skály – zřícenina hradu u Teplic nad Metují

Skály jsou zřícenina pro ty, kdo hledají historii bez vyleštěné kulisy. Celé zdi ani věže tu nečekejte. Zůstaly upravené skalní útvary, část zdiva paláce a stopy opevnění v terénu.

Příběh hradu je ale pestrý. První písemná zmínka pochází z roku 1393. Po husitských válkách z hradu vyjížděla posádka na výpady proti slezským a lužickým městům. Slezané a žitavská města ho proto v roce 1447 vykoupili a zbořili. V roce 1513 pak obnovený hrad odolal obléhání slezského vojska.

Hodí se pro zvídavé návštěvníky, které baví dějiny pohraničí a rádi si je představují přímo v terénu na jižním okraji Teplických skal. Dobře poslouží i tomu, kdo na jednom výletu spojuje víc cílů. V okolí jsou hrady Střmen, Bystrý a Adršpach, zámky ve Stárkově a v Adršpachu a rozhledny Čáp a Žaltman.

Hrad stál na jižním okraji Teplických skal. Podle té polohy dostal své jméno. Jak byl původně rozsáhlý, dnes přesně nikdo neví.

Uvidíte skalní útvary, které lidé kdysi upravili pro potřeby hradu. Zachovala se také část zdiva paláce a v jedné místnosti valená klenba. Kolem zůstaly terénní relikty opevnění. Chce to chvíli rozhlížet se a domýšlet.

Pomůže, když znáte příběh místa. Hrad pravděpodobně založil koncem čtrnáctého století Matěj Salava z Lípy. Jako možný zakladatel se zmiňuje i Rubín ze Žampachu, uváděný v letech 1353–1371. Hrad tehdy nahradil starší stárkovskou tvrz jako sídlo vrchnosti.

Po zboření v roce 1447 hrad obnovil jakýsi Kočka a nazval ho Katzenstein. Později se v držení vystřídalo několik majitelů. Roku 1662 koupil panství biskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka a hrad přejmenoval na Bischofstein.

Nejdramatičtější chvíle přišla v srpnu 1513. Kníže Fridrich II. Lehnický hrad oblehl s dvěma tisíci muži a od 25. do 27. srpna ho ostřeloval z děl. Když se dozvěděl o pomoci od Pražanů, odtáhl zpět do Slezska. Ve druhé polovině šestnáctého století hrad přestal být panským sídlem a změnil se ve zříceninu.