Vízmburk – zřícenina hradu u Havlovic

Vízmburk zaujme hlavně svým příběhem. Hrad v roce 1447 odkoupila a pobořila slezská města. Pak ho pohltil les. Archeologové ho od roku 1972 vykopávali a odkryli zdi vysoké až osm metrů. Dobový tisk mluvil o podkrkonošských Pompejích.

Hrad se poprvé připomíná roku 1279 v Dalimilově kronice. Spojuje se s Tasem z Vízmburka z rodu Pánů erbu zlatého třmene a později s pány z Dubé. Pokud rádi čtete dějiny z kamene, najdete tu materiál na celé odpoledne.

Místo ocení i ti, kdo sledují záchranu památek. Ruiny drží pohromadě díky místnímu spolku, Sdružení pro Vízmburk, a záchranné stavební práce tu probíhají od roku 2005. Děti zase zaujmou pověsti o pokladu ve sklepeních.

Počítejte s tím, že hrad byl zpřístupněn při Vízmburských slavnostech o druhém víkendu v září. Aktuální informace hledejte na webu hradu.

Zřícenina stojí na zalesněném pahorku v katastru Havlovic. Patří České republice a spravuje ji Národní památkový ústav. Údržbu a konzervaci ruin zajišťuje místní spolek.

Uvidíte zdivo z měkkého pískovce spojeného jílovým tmelem. Právě tento materiál dělá obnovu hradu náročnou. Archeologové tu objevili zdivo s náběhem žebrové klenby ze 13. století. Kvůli tomu se výzkum, původně plánovaný na jednu sezónu, protáhl až do roku 1984.

Na hradě už stojí nová střecha západního stavení, takzvaného purkrabství. Byla to první fáze projektu trvalého zastřešení. Celý hrad byl dříve provizorně zastřešen a oplocen.

V podhradí poskytuje sdružení od roku 2009 návštěvníkům informační servis. Vnitřek hradu bývá otevřen jen výjimečně, například při Vízmburských slavnostech o druhém víkendu v září.

Přečtěte si i na místě, jak hrad skončil. Posádka se po husitských válkách účastnila loupeživých výpadů proti slezským městům. Ta se spojila, hrad v roce 1447 odkoupila a pobořila. Od té doby se vyprávějí pověsti o pokladu ve sklepeních.