Mineralogické muzeum J. E. Hibsche v Homoli u Panny

Tady se dozvíte, jak se z Českého středohoří stala ve své době nejprobádanější vulkanická oblast světa. Zásluhu na tom měl Josef Emanuel Hibsch, geolog a vysokoškolský profesor. V Homoli se narodil, byl tu pokřtěn a pět let chodil do místní obecné školy.

Muzeum se hodí každému, kdo se zajímá o geologii, minerály a horniny. Potěší také ty, kdo rádi jezdí po severních Čechách a chtějí vědět, kdo stál za záchranou tamních vrchů a skal. Hibsch se o ně na přelomu 19. a 20. století přičinil. Díky němu jsou dnes známé například Panská skála, Radobýl nebo Střekov.

Plánujte krátkou zastávku. Expozice je v jedné bývalé učebně, ale je hustě nabitá dokumenty i vzorky. Vstup je zdarma a prohlídku můžete domluvit prakticky kdykoli.

Expozice zabírá bývalou učebnu základní školy. Právě tady malý Hibsch sedával v lavici.

První část vypráví jeho příběh. Uvidíte dokumenty z jeho života, kopie rukopisných poznámek a korespondence. Najdete tu ukázky z jeho děl, včetně podrobné geologické mapy Českého středohoří. Byla to první mapa tohoto druhu u nás. Hibsch více než tři desítky let učil v Děčíně-Libverdě, nejprve na Vyšším zemědělském ústavu a od roku 1900 na Zemědělské akademii se statutem vysoké školy.

Druhá část ukazuje, jak se Hibsch zasazoval o ochranu geologických lokalit na severu Čech. Čtete o Vrkoči, Panské skále, Komorní hůrce, Kozím vrchu, Jehle, Zlatém a Stříbrném vrchu nebo o Střekovu, což je znělcový lakolit s hradem. Expozice popisuje i geologickou naučnou stezku Hibschweg. Otevřena byla 1. května 1927 u Žitenic na Litoměřicku.

Třetí část tvoří stovky minerálů a hornin z Českého středohoří. Muzeum otevřeli v roce 2002 k 150. výročí Hibschova narození. Texty a obrazovou část připravili Norbert Krutský a Miroslav Radoň z Teplic.

Autobusová zastávka s linkami z Ústí nad Labem je 50 metrů od budovy. Auto necháte v centru obce poblíž obecního úřadu.