Panna – zaniklý husitský hrad u Třebušína

Panna není hrad s věžemi a sály. Je to místo pro ty, kdo rádi čtou krajinu. Na vrcholu vrchu v nadmořské výšce 596 metrů stojíte tam, kde se v roce 1437 rozhodovalo o osudu jedné z husitských pevností.

Hrad nechal vybudovat Zikmund Děčínský z Vartenberka v době husitských válek. Měl sloužit jako opěrný bod proti Žižkovu hradu Kalich. Ten leží vzdušnou čarou necelé dva kilometry daleko. Příběh obléhání, kapitulace a následného zboření si na místě snadno představíte i bez zdí.

Hrad je od roku 1964 kulturní památkou. Hodí se pro milovníky historie, pro pěší turisty a pro ty, kdo chtějí porovnat několik zaniklých hradů v jedné oblasti. Kalich i Litýš jsou nedaleko. Opravené interiéry tu nehledejte. Kdo chce klid a terén, který nese stopy středověkého opevnění, najde tu, co hledá.

Uvidíte vrch s pozůstatky hradu. Z pevných staveb se mnoho nedochovalo. Zůstaly drobné terénní relikty: valy, terasy a stopy po dalších stavbách. Hrad se nachází asi půl kilometru severozápadně od Řepčic.

Hrad byl rozlehlý, ale většina jeho konstrukcí byla dřevěná. Opevnění tvořily sypané terasy. Obezdívka z vodorovně kladených sloupků místního augititu, spojovaných hlínou, držela dřevěné ohrazení. Na místě proto čtete tvary země, ne zdi.

Přístupová cesta vedla od severu. Procházela první branou na malé nádvoří, na kterém nestály žádné budovy. Za druhou branou stála dřevěná obdélná budova a cesta se dělila. Jedna větev šla na jihovýchod podél svahu, kde z terasy vystupují tři zemní bašty. Druhá mířila na severovýchod ke třetí bráně s malou zemní baštou.

Za třetí branou se areál větví do několika oddílů. Jejich vzájemný vztah není zcela jasný. Cesta pak pravděpodobně vedla podél opevnění k čtvrté bráně a na nádvoří se stopami jedné či dvou budov.

Jádro hradu stálo na vrcholové skále. Vede k němu strmá stezka, která může sledovat původní středověký přístup. Ve skále jsou vidět stopy po otesání. Nalezené úlomky kachlů dokládají, že některé budovy vytápěla kamna.