Královopolský klášter v Brně: bývalá kartouza

Tady se potkává čtrnácté století s moderní univerzitou. Kartouza vznikla jako první na Moravě a teprve druhá v českých zemích. Zakládací listinu vydal markrabě Jan Jindřich v srpnu 1375.

Zaujme vás, pokud se zajímáte o dějiny architektury nebo církevní řády. Jádro areálu si zachovalo původní středověký půdorys. Mnišské domky stojí kolem malé a velké křížové chodby.

Zajímavé je i další osudy místa. Po zrušení kláštera v roce 1782 tu byla kasárna a kadetní škola. Od druhé poloviny 60. let 20. století patří areál Vysokému učení technickému. Fakulta informačních technologií v něm sídlí od svého vzniku v roce 2002. Starou zástavbu doplnily moderní stavby.

Hodí se pro milovníky památek, kteří chtějí vidět, jak se dá historický areál využít dnes. Areál je chráněn jako kulturní památka.

Přijdete do univerzitního areálu v Králově Poli. Většina budov slouží fakultě, takže nejde o klasickou klášterní expozici. Přesto tu poznáte, jak kartouza fungovala.

Středověký základ je dodnes čitelný. Mnišské domky stály kolem malé a velké křížové chodby. V roce 1775 dostaly první patro. Jižně od kartouzy stojí barokní budova prefektury s polygonálními nárožními věžičkami. Postavili ji okolo roku 1688 na místě hospodářských budov.

Samostatně slouží kostel Nejsvětější Trojice v západní části areálu. Původně byl podle řádových zvyklostí velmi strohý. V 60. letech 18. století dostal za převora Athanasia Gottfrieda novou výzdobu a barokní průčelí. Po zrušení kláštera se stal filiálním a později farním kostelem. Nahradil zbořený kostel svatého Víta.

Původní podoba byla jiná než barokní. Cihlová kartouza měla omítku, která naznačovala kvádrování. Podobné malované fasády měl i pražský královský palác Václava IV. na Hradě. Jednolodní hala kostela končila polygonálním závěrem. Lettner se dvěma oltáři oddělil chór otců od chóru bratří.

Počítejte s tím, že fakulta je běžný pracovní provoz. Kostel je farní, ne muzejní.