Augustiniánský klášter v Táboře

Tábor se obvykle spojuje s husity. Tento klášter ukazuje druhou stranu příběhu města: katolický řád, který sem přišel po třicetileté válce.

Bosí augustiniáni dorazili do Tábora v roce 1640. Do té doby tu žádný katolický klášter nestál. Město tehdy trpělo po švédském obléhání, morem a chudobou. Řeholníci si přesto získali oblibu. Spravovali farnosti na venkově, kde chyběli kněží, a při moru v roce 1680 navštěvovali umírající.

Budova má pestrou historii. Byla klášterem, později věznicí. Dnes v ní sídlí vedení Husitského muzea. Celková rekonstrukce skončila v roce 2019.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá vrstvení dějin města. Hodí se pro milovníky barokní architektury i pro ty, kdo chtějí vidět Tábor jinak než očima husitů.

Před sebou máte velkou barokní stavbu na náměstí Mikuláše z Husi. Plány vypracoval pražský italský architekt Antonio de Alfieri. Stavba byla dokončena v roce 1666 v těžkém italském barokním slohu.

Nejdřív vznikl kostel Narození Panny Marie. Základní kámen se položil 8. září 1642, na svátek zasvěcený narození Panny Marie. Klášter pak rostl postupně až do roku 1666. Stavělo se na místě starších domů, které vypálili Švédové.

Kostel stojí na západních hradbách města. Proto nemohl mít oltář orientovaný na východ, jak je obvyklé. Řeholníci tím získali i prostranství před kostelem. Dnes je to náměstí, které považovali za svůj majetek.

Pod kostelem je krypta. V roce 1708 do ní přenesli pozůstatky šlechticů a měšťanů, kteří byli dříve pohřbeni na půdě kláštera.

V minulosti budova sloužila jako věznice. Dnes je v ní sídlo vedení Husitského muzea. Po rekonstrukci dokončené v roce 2019 je objekt opět v plné kondici.

Klášter je kulturní památka. Při prohlídce si všimněte, jak mohutně působí na okraji náměstí. Právě jeho poloha na dávných hradbách určila podobu kostela i celého prostoru před ním.