Piaristická kolej v Mostě

Zajímá vás, jak se v 18. a 19. století učilo v severočeském městě? Příběh mostecké koleje to ukazuje dobře.

Škola vznikla dvorním dekretem z 1. srpna 1768. Pomohlo město, někteří měšťané a hlavně Anton Elias, který ústavu odkázal 15 000 zlatých. Z latinské školy se v roce 1781 stalo šestitřídní gymnázium. Úroveň výuky byla na svou dobu vysoká.

V roce 1803 přibylo filozofické studium. Most se tak stal po Litoměřicích dalším vysokoškolským městem v diecézi. Velký požár roku 1820 ho ale ohrozil: vyhořelo 214 domů, kostely i kolej.

Místo osloví milovníky dějin školství, církevních řádů a městské historie. Hodí se také těm, kdo chtějí pochopit, jak se Most vyvíjel před moderní dobou. V okolí navíc leží další kláštery, takže z koleje snadno uděláte začátek historické procházky městem.

Piaristická kolej už jako řádový ústav nefunguje. Zanikla roku 1887. Zůstal po ní příběh, který se pojí s několika budovami v Mostě.

Původní sídlo koleje a školy z roku 1768 se už roku 1782 přestěhovalo do zrušeného kláštera magdalenitek. Tam bylo víc místa. Od roku 1803 tu měli piaristé hlavní školu, úplné gymnázium i filozofické studium. Klášter magdalenitek proto stojí za samostatnou zastávku v okolí.

Filozofii zastřešoval litoměřický biskup Václav Leopold Chlumčanský. Do Mostu jezdil každý rok, chodil na přednášky a předsedal zkouškám. Podobně se o studium staral biskup Josef František Hurdálek. Pak přišly napoleonské války, hlad roku 1817 a požár roku 1820. Zchudlé město nemohlo studium dál platit a dvorská studijní komise ho 10. září 1821 zrušila.

Gymnázium přežilo. Od školního roku 1849–1850 mělo osm ročníků a maturitu, roku 1860 dostalo druhé patro. Piaristům ale ubývalo učitelů. Roku 1872 správu předali městu a od roku 1892 školu převzal stát. Piaristé zůstali jen na hlavní škole. Budovy později sloužily jako městská knihovna, muzeum a k dalším účelům.