Minoritský klášter v Mostě – zaniklý areál ve Starém Mostě

Minoritský klášter už nestojí. Odstřelili ho roku 1977, když Starý Most ustoupil povrchové těžbě uhlí. Přesto o něm stojí za to vědět. Byl to nejstarší řeholní areál na území města a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1273.

Příběh osloví lidi, které zajímá, jak těžba proměnila krajinu a města v okolí. Ocení ho také ti, kdo mají rádi církevní dějiny a barokní architekturu. Klášter přežil požáry v letech 1645 a 1723 a prošel barokní přestavbou.

Klášter samotný už vidět nelze. Můžete ale pátrat po tom, co se z něj zachránilo. Sochy z fasády stojí u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Fresky Jana Václava Tschöppera jsou v kostele svatého Jiřího v Českých Zlatníkách. Okrasné vázy Karla Waitzmanna skončily v lapidáriu mosteckého oblastního muzea.

Na místě, kde klášter stával, ho nenajdete. Zmizel spolu s celým Starým Mostem. Co tedy zbývá? Příběh, který se dá poskládat z dochovaných údajů a z předmětů rozptýlených po jiných místech.

Klášter tvořila čtyřkřídlá budova s nádvořím. Fasády měly hladké, hlavní průčelí neslo 11 okenních os a okna zdobily klenáky a šambrány. Na atice stály sochy alegorií křesťanských ctností. Uvnitř býval refektář s freskami, křížová chodba a sakristie. Schodiště do patra mělo kuželkovou balustrádu.

Kostel sv. Františka Serafínského měl jednu loď s valenou klenbou, boční věž a sedlovou střechu. Nad portálem se nacházela nika se sochou Madony. Interiér vyzdobil fresky Jan Václav Tschöpper. V pramenech se objevuje i druhé zasvěcení, svatému Vavřinci.

V 19. století se z části kláštera staly obchody. Před zánikem, v letech 1971–1974, proběhl archeologický průzkum areálu. Průzkum kostela vedli Jan Muk a Pavel Zahradník a mohli ho dělat jen od října 1976 do ledna 1977.

Dnes si můžete prohlédnout sochy z fasády u kostela Nanebevzetí Panny Marie.