Klášter křižovníků v Mostě

Klášter křižovníků patří k nejstarším církevním příběhům města Mostu. Existoval od roku 1227 do roku 1950 a spravovaly ho postupně dva řády. Nejdřív rytíři strážci Božího hrobu v Jeruzalémě, od roku 1253 křižovníci s červenou hvězdou.

Místo oceníte, pokud vás zajímají dějiny řeholních řádů a středověkých špitálů. Příběh je dobře čitelný: odkaz rodu Hrabišiců, zábor majetku králem, vznik hradu Hněvín, přežití husitských bouří i josefínských reforem. Komenda totiž unikla sekularizaci za Josefa II. a trvala nepřetržitě až do roku 1950.

Příběh tím nekončí. Křižovníci se do Mostu vrátili 1. srpna 2019, kdy se děkanem farnosti stal Leo Gallas. Do úřadu ho uvedli v kostele sv. Václava.

Hodí se čtenářům historie, zájemcům o církevní dějiny Ústeckého kraje i všem, kdo si v Mostě prohlížejí víc klášterů. Další jsou nedaleko, takže je spojíte do jedné procházky.

Pro začátek si představte rok 1227. Kojata IV. z rodu Hrabišiců tehdy odkázal město Most s kaplí sv. Václava křižovníkům na Zderaze. Majetek jim ale nezůstal. Král Václav I. ho zabral a na vrchu nad tehdejší vsí postavil hrad Hněvín.

Kaple se špitálem se pak dostala ke křižovníkům s červenou hvězdou. Ti v Mostě získali roku 1253 špitál s komendou. Roku 1280 k ní přibyl Nemilkov, který komendě věnoval pražský měšťan Volflim. Později patřil komendě kostel ve Zlatníkách a statek Taschenberg s Chanovem, Nemilkovem, Sedlcem a částmi Braňan, Koporče a Kaštic.

O nejstarších dobách se dochovalo málo. Zakládací listina shořela roku 1639 spolu s archivem, a přímé doklady proto chybějí. Víme ale, že mostecký komtur byl ve druhé polovině 16. století vizitátorem zahražanského kláštera magdalenitek.

Komenda přestála husitské bouře i sekularizaci za Josefa II. a skončila až roku 1950. Od roku 1793 působili křižovníci v duchovní správě farnosti Most – extra urbem, prakticky do 15. září 1957. Pak odešel křižovník Václav Truxa do Litoměřic. Návrat řádu přišel v srpnu 2019 s děkanem Leem Gallasem a velmistrem řádu Josefem Šedivým.