Klášter minoritů v Benešově: zřícenina a zvonice

Tady uvidíte, co z města zbylo po staletích požárů a válek. Klášter založil roku 1247 Tobiáš z Benešova. Dnes z něj stojí jen torzo, ale příběh je dlouhý.

Roku 1400 tu vznikla jedna z prvních nadačních listin psaných česky. V roce 1451 se v klášteře konal zemský sněm. Přijel Jiří z Poděbrad i Eneáš Sylvius Piccolomini, zástupce římské kurie. Jednalo se o smíření s katolickou Evropou.

Místo ocení milovníci historie a architektury. Hodí se i na krátké zastavení v centru Benešova, když projíždíte městem.

Zvonice ukrývá zvon Ave Maria z roku 1322. Je druhým nejstarším datovaným zvonem v Česku. Zajímavé je to pro děti, které mají rády zříceniny a vyprávění o Žižkovi a Švédech. Zřícenina i zvonice jsou od roku 1958 zapsané mezi kulturními památkami.

Klášter leží severně od náměstí. Z původního areálu se dochoval jen zbytek pětibokého kněžiště. Uvidíte v něm dvě hrotitá okna a zbytky kružeb. Kdysi k areálu patřil refektář, dormitář a kapitulní síň. Přesný rozsah kláštera ale dnes jasný není.

Konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie vysvětili roku 1257. Po velkém požáru města v roce 1294 klášter obnovil a rozšířil Milota z Dědic, bratr zakladatele. Ve 14. století dokončili nový kostel. Patronát nad ním drželi Šternberkové.

Dvacátého května 1420 klášter vypálilo husitské vojsko vedené Janem Žižkou. Poslední minorité odešli roku 1421. Budovy ale zřejmě nebyly zničené úplně, protože se používaly dál. Podruhé je zničili Švédové roku 1648. Na počátku 18. století nechal František Karel Leopold Přehořovský z Kvasejovic zbourat zdi konventu kvůli stavbě piaristické koleje. Pozemky pak zastavělo město.

Archeologové tu roku 1941 odkryli základy původního kostela ze 13. století. Našli také schody a nejspíš kapitulní síň.

Vedle zříceniny stojí zvonice na čtvercovém půdorysu. Má prostý vchod na severní straně a jehlanovou střechu. Uvnitř visí zvon Ave Maria z roku 1322.