Kožlí – zřícenina hradu u Tisemi

Kožlí je cíl pro ty, kdo mají rádi zříceniny a rádi si skládají podobu hradu z terénu. Z původní stavby zůstalo hlavně zdivo a stopy v krajině. Hodí se pro zvídavé pěší výletníky a milovníky středověkých dějin.

Hrad zaujme dispozicí. Vnitřní hrad tvořily dva paláce. Není vyloučeno, že jde o nejstarší příklad takového uspořádání v Čechách. Předhradí od jádra oddělil hluboký příkop vylámaný ve skále.

Příběh místa je pestrý. V roce 1399 se hrad uvádí jako sídlo lapků. Později patřil Libúnům z Dubé a poté Šternberkům z nedalekého Konopiště. V roce 1835 sem zavítal Karel Hynek Mácha na své letní cestě Posázavím.

Dobrý důvod k návštěvě je i to, že hrad byl nedávno zbaven náletových dřevin. Zbytky hradeb jsou proto lépe vidět. Kožlí snadno spojíte s výletem na zámek Konopiště, který leží 2,8 km daleko.

Hrad stojí na ostrohu nad soutokem dvou potoků, na úpatí vrchu Chlum. Nejlépe se dochovala jihovýchodní parkánová zeď a část vnitřní hradby ve stejném směru. Zbytek tvoří hlavně terénní relikty, tedy stopy po zaniklých stavbách.

Při procházení si můžete představit původní uspořádání. Hrad měl předhradí a vnitřní hrad. Mezi nimi byl hluboký příkop vylámaný ve skále. Přes něj zřejmě vedl padací most k nevelké věži vstupní brány, která vystupovala před linii hradby.

Obdélné jádro začínalo bránou. Za ní stál první palác, pak nádvoří a na jihovýchodě druhý palác. Oba paláce spojovala po stranách vnitřní hradba. Celý objekt obíhala parkánová hradba.

Místo má i písemnou stopu. Název se poprvé objevuje v roce 1318 ve jménu Ctibora z Kožlí. Majitelé hradu měli patronátní právo ke kostelu svatého Jakuba v blízkém Chvojenu. Za Beneše (IV.) Libúna z Dubé a jeho ženy Buzky z Makova hrad ztratil rezidenční funkci. V 16. století upadal a byl opuštěn. Na konci 16. století ho prameny uvádějí jako zámek pustej.

Mácha ho v roce 1835 zařadil mezi hrady spatřené, uvedl ho jako Kožly.