Mrač – zřícenina barokního zámku u Benešova

Mrač je místo pro ty, kdo mají rádi staré zdi bez front a bez vstupenek. Zřícenina je volně přístupná, takže se tu dá zastavit kdykoli.

Zajímavý je příběh dvou staveb vedle sebe. Starší tvrz se po třicetileté válce nehodila k bydlení. Majitel panství si proto nechal postavit nový zámek. Dnes uvidíte obojí v jedné vsi.

Hodí se pro milovníky historie a architektury. Zámek vznikl v roce 1709 a podle Augusta Sedláčka nebyl nikdy dostavěn. Architektem mohl hypoteticky být Kilián Ignác Dientzenhofer, jeho autorství ale písemné prameny nedokládají.

Přijeďte, pokud hledáte krátkou zastávku při výletu z Benešova. Počítejte s tím, že z budovy zůstaly jen zbytky zdí přízemí. Je to spíš místo k představování, jak stavba vypadala, než k dlouhému prohlížení.

Zřícenina leží asi 50 m nad tvrzí. Dojdete k ní volně, bez vstupného a bez průvodce. Ze stavby se dochovaly zbytky zdí přízemí.

Zkuste si představit původní podobu. Budova měla obdélný půdorys. Do nádvoří vystupovaly z průčelí dva rizality. V přízemí bylo 14 až 15 místností a sloužily hospodářským účelům. Byla tu úřední místnost, pokoje hejtmana a písaře, dvě kuchyně a komory.

Obytné prostory panstva byly v prvním patře. Zámek v roce 1709 nechal postavit Norbert František Václav Bruntálský z Vrbna, dědic mračského panství. Počítal s ním pro sebe, svou manželku Marii Aloisii Kinskou z Vchynic a Tetova a jejich děti.

Zámek zanikl možná už v roce 1744. Z patra se nic nedochovalo, takže zbývá vaše představivost.

Starší tvrz ve vsi zůstala zachována. Můžete tak vedle sebe porovnat starší sídlo, které přestalo vyhovovat, a barokní zámek, který ho měl nahradit. Plánujte spíš krátkou procházku než celodenní program.