Klášter augustiniánů kanovníků ve Fulneku

Fulnek má klášter, jehož příběh sahá do roku 1389. Založil ho Beneš z Kravař a císař Josef II. ho zrušil roku 1784. Klášter tak existoval 396 let.

Hodí se pro vás, když vás zajímají církevní dějiny, šlechtické rody a středověké právo. Dějiny kláštera jsou plné sporů. Řešilo se, kdo smí volit probošta, kdo má právo opravní a pod které zemské právo statky patří.

Příběh se dobře vypráví i při rodinném výletě. Stačí zmínit les se včelami, který zakladatel klášteru daroval, nebo školu, kterou při něm zřídil.

Počítejte i s dalšími zastávkami. Památník Jana Amose Komenského je vzdálený 0,2 km a zámek Fulnek 0,3 km. Na jednu procházku centrem tak máte tři místa.

Klášter je kulturní památka. Před cestou si přečtěte aspoň základní příběh. Prohlídka města pak dostane souvislosti.

Přicházíte k bývalému klášteru, který 29. září 1389 založil Beneš z Kravař, mistr komory krále Václava IV. Dostal vsi Děrné a Jílovec, solné lávky ve Fulneku, sad naproti klášteru, les se včelami a kapli na hradě. Majetek měl sloužit klášteru, chudým lidem a opravám budov.

Při klášteře vznikla škola. Konvent měl živit jejího rektora. Zakládací listinu potvrdil olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmburka. Farní kostel ve Fulneku se tehdy stal kostelem kapitulním. Původně tu žili probošt a devět kanovníků. Roku 1391 darovali Kravařové další vesnice, Bílov a Starou Ves, a počet kanovníků se mohl zvýšit o čtyři.

Klášter se spojil bratrstvím s augustiniány v Lanškrouně a s klášterem v Pustiměři.

Právní postavení kláštera bylo složité. Sídlil v Moravském markrabství, ale statky měl v knížectví opavském. Roku 1434 přestali být Kravařové pány na Fulneku. Na zámku pak seděli nekatolíci, kteří si nárokovali právo opravní a fundátorské. Klášter tím trpěl. Po vymření přímé linie Kravařů roku 1466 právo převzali jejich příbuzní Tvorkovští z Kravař.

Dlouho nebylo jasné ani to, komu patří volba probošta. Patřila konventu. Hlasovali v ní i řeholníci z bratrských klášterů.