Zámeček Pustějov – bývalé sídlo probošta z 18. století

Tohle místo nepatří mezi okázalé zámky. Je to skromná barokní budova, která dobře ukazuje, jak se spravoval klášterní majetek. Zajímavý je hlavně příběh, který se k ní váže.

Postavit ji nechal augustiniánský probošt Kazimír Jan Barvík, rodák z Pustějova. Panství patřilo klášteru ve Fulneku. Po zrušení kláštera v roce 1784 dostal dům nový úkol. Býval kaplankou, farou, později obecním domem a ve 20. letech 20. století v něm cvičila Dělnická tělovýchovná jednota.

Zastavte se tu, pokud vás baví místní dějiny a proměny staveb v čase. Hodí se také pro ty, kdo hledají cíl mimo hlavní turistické trasy a zajímají se o barokní architekturu. Hlavní připomínkou minulosti je dochovaný pozdně barokní portál.

Počítejte s tím, že obecní zastupitelstvo schválilo 3. února 2015 demolici objektu. Před cestou si proto ověřte, v jakém stavu je dnes.

Původní budova byla jednopatrová, pětiosá a obdélná. Měla sedlovou střechu s vysokými štíty. Stála v severozápadní části obce a byla postavená v barokním slohu.

Zámeček nebyl nijak prostorný. V polovině 19. století v něm byly čtyři pokoje pro duchovní, jeden pokoj pro služebnictvo a jídelna. Sídlila tu také škola a byt učitele.

Většinu historicky cenných prvků odstranily úpravy ve 20. století. Z vnějšku dnes na minulost odkazuje hlavně pozdně barokní portál. Jeho půlkruhový oblouk zdobí reliéfní voluty s kordonovými římsami. Římsy spočívají na hranolových sloupových pilířích s nárožníky. Na vrcholu oblouku je znak města Fulneku v rokajovém ornamentu. Podle popisu je už velmi poškozený.

Uvnitř se v přízemí i v patře zachovaly barokní klenby a stropy se štukovými zrcadly.

Objekt s číslem popisným 218 vlastní obec Pustějov. Využití se měnilo: po zrušení kláštera sloužil jako kaplanka, od roku 1868 jako fara až do roku 1902, kdy vznikla nová fara. Obec ho v roce 1911 přestavěla na obecní dům.

Obecní zastupitelstvo schválilo 3. února 2015 jeho demolici. Aktuální stav proto zjistěte u obce ještě před cestou.