Zámek Odry: bývalý hrad a barokní sídlo v Odrách

Zámek v Odrách má dlouhý a pestrý příběh. Začal jako hrad, který po roce 1380 postavil Petr ze Šternberka v nároží městských hradeb. Pak ho převzala řada šlechtických rodů a každý v budově nechal svou stopu.

Zajímavé je, jak se sídlo měnilo. Z hradu se stal renesanční zámek. V letech 1730–1736 ho pak Lichnovští přestavěli barokně. Později přišla vojenská nemocnice, klasicistní úpravy a anglický park.

Místo ocení hlavně lidé, které zajímají dějiny panských sídel a osudy památek. Příběh je dobrý i pro ty, kdo rádi sledují, jak se stavba mění napříč staletími. Zámek je zapsaný jako kulturní památka.

Počítejte s tím, že jde o sídlo, které je podle popisu zaniklé. Je to tedy spíš návštěva s vyprávěním než prohlídka plně zachovaného interiéru.

Na místě si připomenete dlouhý vývoj stavby. Odry byly zpočátku součástí vévodství opavského. Hrad stál v severovýchodním nároží městských hradeb, na okraji svahu nad pravým břehem řeky Odry. Od města ho oddělil příkop.

V roce 1427 hrad obsadili husité. Posádku tu měli do roku 1433. Později se panství střídalo mezi několika rody, například Oderskými z Ludéřova, pány ze Zvole nebo Werdenbergy. Za pánů ze Zvole vznikl pravděpodobně čtyřkřídlý renesanční zámek kolem obdélníkového dvora.

Největší proměnu přinesla léta 1730–1736. František Leopold Lichnovský nechal zámek přestavět barokně. Vznikla dvoupatrová budova ve tvaru písmene U s mansardovou střechou a čestným dvorem. Nejcennější částí interiéru byla kaple Zvěstování Panny Marie, dokončená v roce 1734.

V roce 1809 sloužil zámek jako vojenská nemocnice. Později přišly klasicistní úpravy fasády a parku. Příkop zrušili a okolí se změnilo v anglický park s odlitky antických soch.

Na jaře 1945 poškodily zámek boje o město. Do konce roku 1950 ho opravili a využívali ho kanceláře, hudební škola, archiv, knihovna a loutková scéna. Dne 17. ledna 1964 zámek vyhořel. Škody podle popisu nebyly nenapravitelné a zpočátku se počítalo s obnovou.