Balcarka – jeskyně v Moravském krasu u Ostrova u Macochy

Balcarka patří mezi pět jeskyní v CHKO Moravský kras, které jsou přístupné veřejnosti. Často se o ní říká, že má jednu z nejbohatších krápníkových výzdob. Překvapí to, protože neleží hluboko pod povrchem. Výškový rozdíl jeskyně je 40 metrů.

Zajeďte sem, pokud vás baví krápníky. Uvidíte jejich množství, rozmanité tvary i barvy. Stropy pokrývají brčka a hůlkovité i mrkvovité stalaktity. Na stěnách jsou členité sintrové nátéky a bradavičnaté pizolity.

Místo má i příběh. Jeskyni objevili dělníci v roce 1923 podle průvanu ze skalního otvoru. Josef Šamalík ji pak objevoval až do své smrti v roce 1948. Zaujme proto i ty, kdo mají rádi historii objevů.

Hodí se také zájemcům o geologii. Jeskyně vznikla ve vilémovických vápencích macošského souvrství. Na jejím vzniku se podílely vody Lopače a Krasovského potoka.

Už zdálky uvidíte klenutý portál na svahu Balcarovy skály. Je 6 metrů široký a 5 metrů vysoký. Za ním vede 40 metrů dlouhá chodba zakončená hlinitými nánosy. Z ní pokračuje schodiště, původně průkop, do nižších částí jeskyně.

Jeskynní systém se rozvětvuje k jihovýchodu a má dvě výškové úrovně. Spojují je velké síně, dómy a komíny. Mezi nimi vedou převážně úzké průchody, které lidé při průzkumu často uměle rozšířili. Půdorys je spletitý.

Zaujmou vás Wilsonovy rotundy. Jsou to dvě rotundy se společným stropem. V prostoru zvaném Pohádka najdete sintrové jezírko. Na jeho dně leží medově zbarvené shluky kalcitových krystalů.

Nejstarší objevenou částí je Popeluš| Šamalík ji tak pojmenoval v roce 1923. Popisoval ji jako prostor s bílou výzdobou, kapličkami a kamenným oltářem. Vynikal tam krápník zakřivený jako turecká šavle, zvaný Handžár.

Další části objevil Šamalík 22. února 1924. Všiml si, že v závrtu na vrchu skály taje sníh, a spustil se komínem dovnitř. Pro veřejnost jeskyni zpřístupnili na Velikonoční neděli roku 1925. Mezi lety 2007 a 2009 byla kvůli rekonstrukci zavřená. Část výzdoby poškodily práce při zpřístupňování v první polovině 20. století.