Stará Boleslav: raně středověké hradiště u Labe

Tady se píšou rané české dějiny. U kostela svatých Kosmy a Damiána byl 28. září 935 zabit kníže Václav. Právě s touto událostí je historie hradiště spjatá nejvíc.

Archeologové tu našli nejstarší zděnou hradbu v Česku. Vznikla ještě v desátém století z pískovcových bloků spojovaných maltou. Odkryli také roubené stavby, které patří k nejstarším doloženým v Čechách.

Místo ocení ti, kdo se zajímají o počátky českého státu a o archeologii. Nečekejte rozlehlou zříceninu. Hradiště leží pod městem, takže si stopy minulosti musíte hledat v ulicích a u kostelů.

Vezměte i děti, které rády pátrají. Na náměstí Svatého Václava je půdorys jednoho z kostelů vyznačen přímo v dlažbě. Návštěvu snadno spojíte s výletem po okolních zámcích a hradech, třeba do zámku v Brandýse nad Labem.

Hradiště stálo na terasovitém návrší, které převyšuje novodobou nivu Labe o tři až pět metrů. Z jihu ho chránilo meandrující Labe, z východu Jizera. Na severozápadě ležel mokřad. Přístup byl možný jen od severovýchodu. Dnes valy nehledejte. Zbytky staveb překryla zástavba středověkého města.

Zůstaly ale kostely. Na akropoli, tedy menší opevněné části hradiště, stojí bazilika svatého Václava. Založil ji kníže Břetislav po roce 1039 a uložil do ní ostatky svatých Pěti bratří, které přivezl z vpádu do Polska. Hned vedle stojí kostel svatého Klementa z konce jedenáctého století. Na místě dřívějšího předhradí uvidíte barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Na náměstí Svatého Václava se podívejte do dlažby. Vyznačuje půdorys dalšího kostela, který archeologové doložili. U všech kostelů bývala pohřebiště.

Celé hradiště mělo rozlohu přes deset hektarů. Členilo se na akropoli a rozsáhlejší předhradí. Terénní hranu v ulici U Staré kovárny někteří badatelé považují za pozůstatek opevnění předhradí. Hradba na akropoli, kterou našli v roce 1993 v děkanské zahradě severně od baziliky, měla šířku asi 2,5 až tři metry.