Toušeň – zaniklý hrad v Lázních Toušeni

Toušeň není hrad s věží a sály. Je to stopa v zahradě, která dobře ukazuje, jak může zaniknout středověké sídlo. Zbytky jsou od roku 1966 chráněné jako kulturní památka.

Zajímavý je příběh místa. Hrad stál už na konci třináctého století, kdy Toušeň patřila královně Gutě. Za husitských válek ho po třídenním obléhání dobylo vojsko pražanů. Později z něj vznikl renesanční zámek a krátce v něm sídlil Adam mladší z Valdštejna.

Zastávka se hodí vám, kdo rádi pátráte po zaniklých památkách. Ocení ji i ti, které zajímá archeologie nebo proměny českých hradů. Dobře se spojí s výletem na zámky a hrady v okolí.

Počítejte s krátkým zastavením. Víc než na prohlídku je to místo na představivost.

Celý hrad neuvidíte. Zachovaly se jen archeologicky odkryté zbytky zdiva a terénní náznak příkopu. Najdete je v místech zahrady u domu čp. 87, na levém břehu Labe.

Výzkum odhalil okrouhlé hradní jádro. Nejstarší stavební fáze zahrnovala cisternu. Obvodová hradba přibyla až později.

Pomůže, když znáte dějiny. První písemná zmínka pochází z roku 1370, kdy hrad koupil moravský markrabě Jan Jindřich. Předtím ho měli v zástavě páni z Michalovic nebo pražští měšťané. Od roku 1415 patřil Michalovicům. V roce 1421 ho dobylo vojsko pražanů a posádka mohla odejít svobodně.

Po vymření Michaloviců získal hrad král Jiří z Poděbrad. Jeho synové ho prodali Oldřichu Bradáčovi, který začal používat přídomek z Toušeně. Okolo roku 1518 hrad získal pražský patricij Jan Pašek z Vratu a nechal ho přestavět na renesanční zámek. Později patřil k brandýskému panství.

Zámek při požáru města v roce 1563 vyhořel, ale byl opraven. V letech 1606–1607 sloužil jako rezidence Adama mladšího z Valdštejna. Pak ho už nikdo neobýval. V roce 1639 zbytky rozebrali švédští vojáci na opevnění u Staré Boleslavi. Části zdiva stály ještě v roce 1873, v průběhu devatenáctého století ale zanikly.