Stagnov – zaniklý hrad nad potokem Rakovec ve Vyškově

Stagnov není hrad, kterým projdete od brány k věži. Je to místo pro ty, kdo si rádi domýšlejí minulost z terénu. Zůstaly jen minimální pozůstatky zdiva a stopy v krajině. Od roku 1970 je chrání stát jako kulturní památku.

Zajímavý je příběh hradu. Vznikl koncem 13. století v době kolonizace Drahanské vrchoviny. Jeho jméno se pravděpodobně odvozuje od rodu Stangeů, který přišel na Moravu jako leníci olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Pak hrad patřil Šternberkům, Kravařům a Boskovicům. Zanikl za česko-uherských válek ve druhé polovině 15. století.

Hodí se pro milovníky zaniklých hradů, pro zájemce o osidlování Moravy a pro tiché procházky. Hodí se i vám, pokud chcete spojit několik památek v jednom výletu. Nedaleko stojí další hrady a zámky. Vezměte si pevnou obuv. Místní názvy jako „Hrádek“ nebo „Na Valech“ si pamatují to, co už stavba sama nepoví.

Počítejte s terénem, ne s hradní prohlídkou. Hrad stál na ostrohu nad potokem Rakovec, který dnes znají jako Malou Hanou. Z původní stavby jsou patrné jen nepatrné zbytky zdiva a tvary terénu. Právě ty jsou předmětem památkové ochrany.

Zkuste si představit, jak to tu fungovalo. Hrad měl kontrolovat okolní území a patrně i obchodní cesty. V podhradí ležela osada Hrádek, která se k roku 1480 uvádí jako obec. Sám hrad se nazýval také Stangov, Hrádek nebo Nový hrad. Jméno Nový hrad vzniklo na rozlišení od nedalekých Dědic, kterým se říkalo Starý hrad.

První nepřímá zmínka o Stagnově pochází z roku 1379. V roce 1381 se hrad uvádí jako majetek Petra ze Šternberka. Po jeho smrti v roce 1397 ho získal Petr z Kravař a Plumlova. V roce 1466 přešel sňatkem Kunky na Václava z Boskovic.

Pak se hrad v pramenech už jako obývaný neuvádí. Archeologický průzkum naznačuje, že ho zničily česko-uherské války. V roce 1525 byl pustý a v roce 1537 zaniklý. Krajina zarostla lesem. O hradu zůstaly jen místní názvy. Zájem o něj oživil až romantický zájem o středověké památky v 19. století.