Kuglvajt – zřícenina hradu u Brlohu

Kuglvajt je hrad, u kterého hraje hlavní roli poloha. Zbytky stojí na skalnatém vrcholu granulitového kopce. Jeho kuželovitý tvar připomíná mnišskou kápi. Právě z ní se pravděpodobně odvozuje jméno hradu.

Zajímavý je i příběh. První písemná zmínka pochází z roku 1357. Hrad tehdy patřil Dětřichovi z Portic, biskupovi mindenskému na dvoře Karla IV. V roce 1395 ho dobylo a pobořilo vojsko Jindřicha z Rožmberka. Pak zůstal opuštěný.

Hodí se pro pěší turisty. Zřícenina je volně přístupná a leží přímo u silnice II/143. Najdete ji na modře značené trase od Netolic na Kleť, nad rozcestníkem Kuklov – zřícenina hradu.

Nečekejte rozsáhlé zdivo. Vezměte si chuť zkoumat. Místo se hodí ke krátké zastávce na túře. Potěší milovníky středověkých dějin i ty, kdo rádi hledají stopy dávných staveb ve skále.

Přijdete ke zřícenině na skalnatém návrší nad osadou Kuklov. Vstup je volný. Hrad se přizpůsobil členitému terénu, takže prohlídka vede přes dvě úrovně.

V nižší části stálo předhradí. Z jeho opevnění zbyl valovitý zbytek hradby. Vyšší část skalního útvaru patřila hradnímu jádru. S předhradím ho spojovala komunikační stavba, po které se dochovaly jen drobné zlomky.

Na západní straně jádra uvidíte příkop vysekaný přímo ve skále. Na opačné straně z jádra vybíhá úzké skalní žebro. Stávala na něm štíhlá věž se zaoblenými nárožími. Hlavní budovou jádra byl dvouprostorový palác. Od příkopu ho odděloval parkán.

Název hradu se v pramenech objevuje v různých podobách: Kuglveit, Kuklvejt, Kuklov nebo německy Kugelwait a Kugelweit. Jeden výklad ho spojuje s latinským slovem pro kapuci a německým slovem pro pastvinu. Druhý výklad mluví o lesní kuchyni či poustevně.

Po cestě z Netolic na Kleť se tu zastavíte u rozcestníku přímo pod zříceninou. Pod kopcem teče Křemžský potok.