Brníčko – zřícenina hradu nad obcí u Zábřehu

Brníčko je hrad s pohnutým osudem. Sloužil jako vojenská pevnost, jako bezpečný sklad pro kořist i jako sídlo Tunklů z Brníčka. Pak ho nechali chátrat. Dnes z něj zbyla zřícenina na kopci ve výšce 403 m n. m.

Zajímavé je, k čemu zřícenina sloužila později. V roce 1869 se u ní konal první velký tábor lidu na severní Moravě. Přišlo na něj 4 000 lidí z celé severní Moravy. Další národní slavnosti tu pořádali před Mnichovem. Ve třicátých letech 20. století měly posilovat české národní vědomí v ohroženém pohraničí.

Přijeďte, pokud vás baví historie a zříceniny, u kterých se dá číst příběh šlechtických rodů. Hodí se i pro školáky, kteří se učí o husitských válkách a době krále Jiřího z Poděbrad. Hrad je kulturní památkou od roku 1964.

Z Brníčka se dá pokračovat k zámkům a muzeím v okolí, třeba do Zábřehu, Bludova nebo Šumperku.

Čeká vás zřícenina na kopci nad obcí Brníčko. Hrad vznikl v první polovině 14. století. Stavěl ho pravděpodobně Ctibor Morava z rodu pánů z Otaslavic. Výslovně ho poprvé zmiňují moravské zemské desky roku 1356.

Panství se oddělilo od dubického majetku. Dubicko držel od roku 1253 vladyka Beneda z Dubicka, vrchní lovčí pozdějšího krále Přemysla Otakara II.

Za bojů markrabat Jošta a Prokopa hrad fungoval jako pevnost Joštových přívrženců. Uchovávala se v něm i kořist z různých půtek. Podobnou roli měl za husitských válek.

Na konci roku 1434 se stal držitelem Jan Tunkl z Drahanovic, který se začal psát z Brníčka. Jeho synové stáli na straně krále Jiřího z Poděbrad. Kolem roku 1471 hrad dobyli a zpustošili útočníci z řad Matyášových spojenců. Jiřík starší Tunkl pak odvezl hradní zbraně do Zábřehu. Hrad přestal být panským sídlem.

V roce 1510 ho získal Mikuláš Trčka z Lípy. Zemské desky z roku 1513 ho označují jako pustý a pobořený. Pak ho vlastnili páni z Boskovic, Žerotínové a Lichtenštejnové. V roce 1945 se majitelem stala obec Brníčko.