Klášter dominikánů ve Znojmě

Tento klášter vás zaujme, pokud vás baví, jak se v jedné budově odrážejí velké dějiny. Požáry, reformace, Švédové, pruská obléhání i napoleonské války. Všechno to zdejší zdi zažily.

Pověst říká, že klášter založil Přemysl Otakar I. na radu sv. Hyacinta Odřivouse. Historická fakta to ale zpochybňují. První písemná zmínka pochází z roku 1243.

Pozornost si zaslouží proměny stavby. Kostel byl přestavěn v letech 1655 až 1666, klášter dostavěn podle nápisu v roce 1728. Za první světové války tu sídlila nemocnice. Po zrušení kláštera v roce 1950 budovu využívala lidová armáda.

Hodí se pro milovníky církevních dějin, památek i knih. Příběh zdejší knihovny je zvláštní kapitola. Klášter navíc leží nedaleko dalších znojemských klášterů, takže z nich můžete složit celodenní procházku.

Uvidíte klášterní budovu a kostel Nalezení svatého Kříže na východním okraji centra Znojma. Kostel býval oblíbeným poutním místem. Dnešní podobu mu dala přestavba v letech 1655 až 1666. Slavnostně ho otevřel olomoucký pomocný biskup Jan Josef Breuner v roce 1677.

Klášter byl dokončen podle nápisu v roce 1728. Západní křídlo vzniklo podle plánů architekta Franze Rittera de Roetiers. Další barokní přestavbu pak zastavil nedostatek peněz.

Budova pamatuje i drsné chvíle. V roce 1400 ji zničil požár spolu s archivem listin. V roce 1619 protestanti předělali kostel na vězení pro asi 300 lidí a řeholníci museli odejít. Vrátit se mohli po bitvě na Bílé hoře. V roce 1645 město obsadili Švédové a dominikáni upadli do finančních potíží. Pomoci musel císař Ferdinand III.

Zajímavý je i osud knihovny. První zmínka o ní je z roku 1550. O pět let později vyhořela. Později ji rozšířily knihy ze znojemských klášterů jezuitů a františkánů a z kláštera v Louce. Po roce 1950 přešla pod Univerzitní knihovnu Brno.

Dominikáni zde působili do roku 2014, kdy svou činnost dočasně přerušili. Klášter zůstává v distanční správě řádu.