Bauerův zámeček v Brně: Loosův interiér na výstavišti

Zámeček spojuje průmyslnickou historii Brna se jménem známého architekta. Velkopodnikatel Moriz Bauer zbohatl na těžbě uhlí a později nechal poblíž Brna postavit cukrovar. Zámeček byl nejspíš jeho sídlem.

Největší pozornost přitáhla přestavba z první poloviny 20. let. Interiéry svěřil Adolfu Loosovi Viktor Bauer, vnuk původního majitele. Loos sály obložil nazelenalým mramorem cipollino.

Hodí se pro zájemce o architekturu a dějiny Brna. Potěší i ty, kdo jedou na výstaviště a chtějí vidět víc než pavilony. Počítejte ale s tím, že budova není přístupná veřejnosti. Prohlédnete si ji jen zvenku.

Zámeček je od roku 1964 kulturní památkou. Dnes slouží hlavně jako administrativní budova. Stojí v blízkosti brněnského velodromu, který nechal Bauer vybudovat v roce 1889.

Zámeček najdete v jihozápadní části výstaviště, naproti pavilonu Y. Je klasicistní. Střed budovy má širší základnu a na sever i na jih z něj vystupuje jedno křídlo.

Původně stál kolmo k příjezdové cestě s alejí. Ta mířila k dnešní ulici Hlinky. Opačným směrem, k řece Svratce, se rozkládal rozsáhlý cukrovar. Kolem zámku a cukrovaru ležela velká užitková zahrada. Z ní se dnes nic nedochovalo, ale poloha budovy vám pomůže si okolí představit.

Dovnitř se nedostanete. Přesto je dobré vědět, co skrývá. Adolf Loos nechal sály obložit mramorem cipollino s výraznou kresbou. Nad obkladem jsou štukové motivy. V přízemí vznikla jídelna a společenská místnost, v patře ložnice. Ložnici ale majitel zařídil nábytkem, který rukopis typický pro Loose nenese.

Po válce byl zámeček znárodněn a připojen k výstavišti. Původní zařízení skončilo ve sběrných místech, například na zámcích Lysice a Jemniště, nebo bylo rozprodáno. Dochované kusy vybavení dnes uvidíte ve vile Stiassni. Budova nějakou dobu sloužila jako restaurace. Dnes v ní sídlí administrativa.