Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity v Brně

Muzeum stojí v původních prostorách opatství, kde Gregor Johann Mendel pracoval. Nejde o expozici někde stranou. Stojíte na místě, které s jeho dílem přímo souvisí.

Je to první muzeum zaměřené na genetiku. Když ho v roce 2002 znovu otevřeli, dostalo expozici „Gregor Mendel - The Genius of Genetics“. Od roku 2007 je pracovištěm Masarykovy univerzity.

Přijďte, pokud vás zajímá historie vědy. Příběh Mendelova odkazu je spletitý: jeho dílo bylo znovu objeveno na přelomu 19. a 20. století, za první světové války zájem opadl a po roce 1948 komunisté muzeum uzavřeli. Genetika je přitom v Brně doma.

Hodí se studentům, učitelům biologie i každému, kdo chce v Brně vidět něco jiného než hrady a kostely. V budově je přednáškový sál a kavárna. Po prohlídce si tak můžete rovnou sednout.

Přijdete do budovy Augustiniánského opatství na Starém Brně. Právě tady Mendel pracoval. Muzeum se věnuje genetice, jeho dílu i životu.

Součástí návštěvy je také příběh samotného odkazu. Mendelovo dílo se znovu objevilo na přelomu 19. a 20. století a Brno se stalo centrem zájmu přírodovědců. V roce 1910 byl na náměstí odhalen Mendelův pomník. Náměstí z Klášterního dostalo jméno Gregora Mendela.

U příležitosti 100. výročí Mendelova narození v roce 1922 vznikla pamětní deska na místě jeho pokusné zahrádky. V klášteře pak vzniklo Museum Mendelianum, nejspíš jako pamětní síň.

Dál se osudy sbírky stále měnily. Hugo Iltis část pozůstalosti v roce 1932 prodal a spravoval ji v nově vzniklém muzeu. V roce 1938 emigroval. Po roce 1948 muzeum komunisté zavřeli, protože Mendelovy zákony považovali za scestnou ideologii.

Po ocenění objevitelů DNA Nobelovou cenou v roce 1962 byl Mendel plně uznán. V refektáři kláštera otevřelo Mendelianum jako součást Moravského zemského muzea a prostory navrhoval Bohuslav Fuchs. Dnešní muzeum vzniklo z rozhodnutí „Iniciativy pro Brno“ z roku 2001 a otevřelo v roce 2002.

Mendelianum je dnes v Biskupském dvoře. Nezaměňte ho s tímto muzeem.