Augustiniánský klášter v Roudnici nad Labem

Tady začala reforma, která ovlivnila řadu českých a moravských klášterů. Roudnická kanonie měla bohatou knihovnu a vlastní skriptorium. Stala se významným náboženským a kulturním centrem v Království českém i za jeho hranicemi.

Význam místa potvrdil i stát. V listopadu 2022 byl klášter prohlášen národní kulturní památkou, s účinností od 1. července 2023.

Příběh dává smysl zvlášť těm, kdo mají rádi dějiny středověku. Zaujme vás, pokud vás baví vznik řeholních řádů, role biskupů a panovníků nebo historie knih a jejich opisování. Biskup Jan z Dražic poznal augustiniány na papežském dvoře v Avignonu. Když mu v Praze nedovolili klášter postavit, zvolil své panství v Roudnici.

Hodí se i na krátkou zastávku při procházce městem. Další památky leží hned vedle: zámek je vzdálený 0,3 km a Kapucínský klášter 0,5 km.

Navštívíte původně gotický areál nad Labem. Stojí na místě románského biskupského hradu z 11. století. Ten sloužil pražským biskupům jako venkovské sídlo a zastávka na cestě do Budyšína a Horní Lužice.

Základní kámen byl položen 25. května 1333. Zpočátku v klášteře žilo dvanáct kanovníků a probošt. Stavbu dokončil roku 1360 arcibiskup Arnošt z Pardubic.

Uvidíte klášterní kostel Narození Panny Marie a samotné klášterní budovy. Chráněná je ale celá řada dalších částí: klášterní zahrada, rajská zahrada, bývalý hřbitov, zvonice a bývalá kostnice. K areálu patří také ohradní a opěrní zdi, schodiště a brány.

Najdete tu edikulu s Rudným pramenem a sochy sv. Jana Nepomuckého, Panny Marie, sv. Václava, sv. Víta a sv. Vojtěcha.

Zajímavá je i historie řádu. V roce 1352 papež dovolil zrušit společnou kolej a kanovníci dostali jednotlivé cely. Poté vznikla skriptoria a rozrostla se knihovna. Roudnické statuty, které pro klášter roku 1347 zapsal první probošt Mikuláš, se staly závazné pro další české a moravské kláštery. Přísně v nich zaznívá hlavně slib chudoby.