Zámek Hrdly u Bohušovic nad Ohří

Hrdly jsou zastávka pro milovníky architektury a historie. Zámek je kulturní památka v Ústeckém kraji. Barokní podobu navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer.

Příběh místa je pestrý. Nejdřív tu stálo renesanční sídlo, které pravděpodobně postavil břevnovský klášter. Po konfiskaci majetku Václava z Roupova v roce 1621 se Hrdly vrátily klášteru. Za válek o rakouské dědictví byla vesnice vydrancována. Nový zámek vznikl v letech 1746–1747.

Počítejte s tím, že areál není veřejnosti přístupný. Vnitřní prostory dnes slouží jako byty. Zámek si tedy prohlédnete jen zvenčí. Hodí se hlavně těm, kdo sledují stopy Dientzenhofera nebo objíždějí zámky na Litoměřicku.

Hrdly se dobře spojí s dalšími místy v okolí. Několik zámků, kláštery i muzea leží do šesti kilometrů.

Přijedete do malé vsi u Bohušovic nad Ohří. Zámek tvoří jeden celek s hospodářským dvorem. Dovnitř se nepodíváte, protože uvnitř jsou byty. Prohlídka zůstává u pohledu zvenčí.

Barokní budova má obdélný půdorys. Na střeše sedí čtyřboká věžice a na západě k hlavní části přiléhá krátké příčné křídlo. Přízemní místnosti mají valené a křížové klenby. Vedle věžice stojí zámecká kaple. Na obou průčelích ji zvýrazňuje dvojice pilastrů.

Ke kapli se ze dvora vstupuje obdélným portálem se supraportou. Světlo jí dává velké kasulové okno. Její interiér má plackovou klenbu s postranními poli valené klenby a zkosené rohy. Klenbu zdobí fresky českých patronů. To vše ale znáte spíš z popisu než z prohlídky.

Původní renesanční sídlo vypadalo jinak. Bylo jednopatrové, krytá šindelem a mělo hodinovou věž. Uvnitř byla kaple svatého Tomáše, sklepy s lednicí, kuchyně a šest pokojů. Zámek v roce 1824 vyhořel a část umělecké výzdoby zanikla.

Na dvoře stála také kovárna, samostatně chráněná památka. Po částečném zřícení ji v roce 2006 odstranila demolice.