Augustiniánský klášter v Jaroměři

Jaroměřský klášter byl druhým klášterem augustiniánů kanovníků v Čechách. Starší byl jen klášter v Roudnici nad Labem. Založil ho roku 1349 první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.

Přijeďte, pokud vás zajímají středověké církevní dějiny. Příběh kláštera zahrnuje stěhování z předměstí do města, nedokončenou stavbu i tragický konec za husitských válek. Roku 1421 husité město dobyli a klášter vypálili.

Místo se hodí pro milovníky gotiky a pro ty, kdo rádi skládají souvislosti mezi městem, řádem a válkou.

Nečekejte celý zachovaný klášterní areál. Z doby kolem roku 1410 se dochoval jen hlavní portál. Kostel Panny Marie před hradbami už nikdo neobnovil. Kostel svatého Mikuláše se dostavěl až na počátku 16. století a ve zmenšené podobě.

Hlavní, co uvidíte, je kostel svatého Mikuláše v Jaroměři. Kanovníci ho začali stavět kolem roku 1410 na místě staršího kostela. Plánovali síňovou halovou stavbu podle vzoru klášterního kostela Na pískách ve Vratislavi.

Husitské války stavbu přerušily. Kostel se dokončil až na počátku 16. století a vyšel menší, než se původně počítalo. Z první etapy se dochoval bohatě zdobený hlavní portál. U něj se zastavte nejdéle.

Při prohlídce si připomeňte, jak se příběh kláštera vyvíjel. Nejdřív stála budova pro osm kanovníků a proboštství s kostelem Panny Marie za městskými hradbami, na Pražském předměstí. Kanovníci pečovali také o farní kostel svatého Mikuláše uvnitř města. Kvůli vzdálenosti požádali arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka o povolení postavit nové budovy u něj. Schválil to 5. května 1404 a majetek kostela Panny Marie převedl na kostel svatého Mikuláše.

Tragický zlom přišel 15. května 1421. Husité dobyli Jaroměř a klášter vypálili. Kanovníci, probošt Štěpán a další kněží, kteří se v klášteři ukryli, zahynuli v plamenech, protože odmítli přijmout Čtyři artikuly pražské. Jedním z těch, kdo přežili, byl Remigius, poslední jaroměřský probošt.