Betlém u Kuksu: barokní sochy v lese u Stanovic

Sem zajeďte, když chcete vidět barokní sochařství mimo město. Sochy a reliéfy stojí v lese. Část z nich je vytesaná přímo z rostlé pískovcové skály. Autorem je Matyáš Bernard Braun se svou dílnou.

Areál patří mezi památky světového dědictví UNESCO. Od roku 2002 je také národní kulturní památkou. Část soch řadí popis k nejkvalitnějším dílům českého barokního sochařství.

Ocení ho milovníci dějin umění. Ocení ho ale i ti, kdo mají rádi procházky přírodou. Les je součástí zalesněné hrany labského údolí.

Hodí se také pro zvědavé, které zajímá hrabě František Antonín Špork. Betlém je širší součástí rezidenčního a lázeňského komplexu Kuks. Dobře ho tedy spojíte s prohlídkou zámku Kuks.

Za areálem stojí i spor s jezuity ze Žirče. Kvůli němu se práce patrně na čas přerušily. Je to dobrý důvod přečíst si na místě víc než jen jména soch.

Areál leží v Novém lese severně od Kuksu, mezi Dvorem Králové nad Labem a Jaroměří. Od Stanovic, na jejichž katastru stojí, je to 1 km. Některé jižnější objekty už patří k obci Hřibojedy.

Hrabě Špork koupil les v roce 1717 za 2 900 zlatých. Roku 1718 tu založil poustevny svatého Antonína a svatého Pavla. V roce 1720 byly hotové obě poustevny i okrasná a bylinářská zahrada s fontánami a vodotrysky.

Sochařská výzdoba přišla později. Špork prý dostal nápad po návštěvě Adršpašsko-teplických skal v květnu 1723. Nechal proto sochy tesat částečně přímo ze skály. Prvním dílem byl zřejmě reliéf Vidění svatého Huberta.

Podle soupisu z roku 1726 tu stály sochy poustevníků Onufria a Garina, ležícího Jana Křtitele a ležící Máří Magdaleny. Roku 1727 vznikal reliéf Klanění pastýřů. V roce 1730 hrabě nechal postavit kapli Povýšení Svatého Kříže. Roku 1732 byla vztyčena socha Velkého Křesťanského vojína a pokračovalo hloubení betlémské jeskyně.

Křížová cesta s kaplí Nalezení svatého Kříže a kostelíkem na Kalvárii byla dokončena roku 1735. Hrabě Špork zemřel 30. března 1738 na zámku v Lysé nad Labem.