Zámek Smiřice: renesanční tvrz s barokní kaplí

Smiřice mají za sebou dlouhou historii. První zmínka o tvrzi pochází z roku 1392. Postupně ji vlastnili Smiřičtí ze Smiřic, Trčkové z Lípy, Gallasové, Šternberkové a Paarové. Pak zámek patřil císařskému panství a státu.

Nejcennější je kaple Zjevení Páně. Od roku 1995 je národní kulturní památkou. Vznikla v letech 1696–1699 a je propojená se zámkem.

Zámek je kulturní památka. Od roku 2013 prochází rekonstrukcí. Počítejte tedy s tím, že jde o místo, které se stále proměňuje.

Hodí se pro milovníky architektury a dějin šlechtických rodů. Ocení ho i ti, kdo rádi sledují, jak se stará stavba postupně obnovuje. Zastavit se můžete cestou po Královéhradeckém kraji. V okolí navíc najdete další hrady, zámky a muzea.

Uvidíte zámek, který vyrostl z pozdně středověké tvrze. Ta tvoří dnešní východní křídlo. V polovině 16. století ji Trčkové z Lípy přestavěli podle italských vzorů a rozšířili kolem obdélného nádvoří.

Po roce 1661 nechal Antonín Pankrác z Gallasu zámek raně barokně upravit. Později přibyly hospodářské budovy. V letech 1696–1699 pak vznikla vrcholně barokní kaple Zjevení Páně. Je mohutná a s budovou zámku ji spojuje přímý průchod.

Zámek měl proměnlivé osudy. Po Josefu II. sloužil jako nemocnice. Potom v něm sídlila správa císařského panství a bydleli tu úředníci. V roce 1863 ho koupil liberecký podnikatel Johann Liebieg a nechal ho zmodernizovat. Po osmnácti letech ho prodal zpět správě císařských panství. Od roku 1918 patřil státu a do roku 1950 tu fungovala rolnická škola. Později tu sídlilo ředitelství Státního statku a podnik Velkovýkrmen Praha.

Poté budovu převzalo město Smiřice a prodalo ji belgickému výtvarníkovi Peteru Weidenbaumovi. Od roku 2013 běží rekonstrukce, takže se stav jednotlivých částí může lišit.

Zámek se objevuje také na vedutě Jana Antonína Venuta z roku 1823.