Mezi hrady a zámky středních Čech patří Karlštejn, Konopiště, Křivoklát, Český Šternberk a Kokořín. Vedle nich tu jsou zámky, o kterých se mluví méně: Kačina, Žleby, Hořovice, Veltrusy, Průhonice a Štiřín. Do výběru patří i Sázavský klášter. Většina těchto míst je chráněna jako národní kulturní památka a řadu z nich spravuje Národní památkový ústav. Uvidíte gotiku ze 13. století, barokní sídla, empírovou stavbu i bývalý benediktinský klášter nad Sázavou. Místa leží po celém kraji: na Kokořínsku na severu, v Českém krasu, nad Rakovnickým potokem, v Posázaví a také u Kutné Hory a Čáslavi. U každého místa najdete, kde leží a čím je zajímavé. Kam se hodí jet s dětmi, uvádíme přímo v textu.
Karlštejn uprostřed Českého krasu
Karlštejn stojí v katastrálním území Budňany v městysi Karlštejn v okrese Beroun. Od Berouna je to třináct kilometrů na východ, od centra Prahy třicet kilometrů na jihozápad. Hrad leží uprostřed chráněné krajinné oblasti Český kras, takže k výletu patří i krajina kolem.
Veřejnost sem chodí nepřetržitě od roku 1905. Karlštejn tak patří k nejdéle zpřístupněným památkám v Česku. Národní kulturní památkou je od 30. března 1962. Vlastní ho Česká republika a spravuje Národní památkový ústav.
Vezměte s sebou děti, hrad je pro ně vhodný. Návštěvu můžete spojit s procházkou po Českém krasu.
Konopiště, poslední sídlo Františka Ferdinanda
Romantický zámek Konopiště leží v okrese Benešov, čtyřicet kilometrů jihovýchodně od Prahy, kousek západně od centra Benešova. Jeho jméno je spojené s arcivévodou Františkem Ferdinandem d’Este, následníkem rakousko-uherského trůnu. Bylo to jeho hlavní a poslední sídlo a žil tu s manželkou Žofií Chotkovou.
Když byl následník zavražděn v Sarajevu, stala se jeho smrt záminkou k zahájení první světové války. Na Konopišti se tak setkáte s dějinami celé Evropy.
Areál je chráněn jako národní kulturní památka. Patří státu, spravuje ho Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Můžete sem jet i s dětmi, místo je pro ně vhodné.
Český Šternberk, hvězda nad Sázavou
Gotický hrad Český Šternberk byl později přestavěn na zámek. Stojí na hřebeni nad levým břehem Sázavy, v okrese Benešov nedaleko dálnice D1. Založil ho roku 1241 Zdeslav z Divišova na ostrém skalnatém břehu středního toku řeky.
Jméno hrad dostal podle erbu rodu Divišoviců, kterým byla zlatá osmicípá hvězda. Německy znamená Stern hvězda a Berg hora. Hvězda na hoře je tedy v názvu od samého začátku. Tenhle příběh dětem cestou vysvětlíte snadno.
Hrad je chráněn jako kulturní památka a od roku 2008 také jako národní kulturní památka. Pro výlet s dětmi se hodí.
Křivoklát, hrad knížat a králů
Křivoklát patří k nejstarším a nejvýznamnějším středověkým hradům českých knížat a králů. Stojí na skalnatém ostrohu nad Rakovnickým potokem, který se vlévá do Berounky. Ostroh je v nadmořské výšce 285–290 metrů. Hrad leží na území městyse Křivoklát v okrese Rakovník.
Vlastní ho Česká republika a je zpřístupněný veřejnosti. Správu a zpřístupnění zajišťuje Národní památkový ústav. Kulturní památkou je od roku 1965 a v roce 1989 byl zapsán na seznam národních kulturních památek.
S dětmi sem jeďte bez obav, hrad je pro ně vhodný. Starší děti zaujme, že tu kdysi pobývali čeští panovníci.
Kačina, empír v podobě podkovy
Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Česku. Najdete ho v katastru obce Svatý Mikuláš u silnice do Nových Dvorů, severovýchodně od Kutné Hory.
Zámecká budova má půdorys otevřené podkovy a stojí na rozsáhlém prostranství parku. Park navrhl roku 1789 vídeňský botanik Nikolaus Joseph von Jacquin ve volné krajině u obce Svatý Mikuláš.
Dnes je zámek jedním z dílčích muzeí Národního zemědělského muzea. Při návštěvě tak uvidíte architekturu, park i muzejní expozici. Kačina je chráněna jako národní kulturní památka. Hodí se pro ty, kdo mají rádi čisté linie empíru a otevřenou krajinu parku.
Sázavský klášter a odkaz svatého Prokopa
Sázavský klášter je rozsáhlý areál bývalého benediktinského kláštera. Leží v městečku Sázava nad stejnojmennou řekou. V 11. století ho založil svatý Prokop a klášter se stal centrem slovanské liturgie. Od konce 11. století tu žili mniši latinského ritu.
Klášter byl později nově postaven v gotickém slohu a poté barokně upraven. Na konci 18. století byl zrušen a přestavěn na zámek. V jednom areálu tak uvidíte několik staletí stavební historie.
Část areálu spravuje Národní památkový ústav. Klášterní kostel svatého Prokopa a faru vlastní a spravuje od roku 1788 místní římskokatolická farnost. Celek je chráněn jako národní kulturní památka.
Kokořín nad Pšovkou
Hrad Kokořín stojí nad říčkou Pšovkou v Dokeské pahorkatině u obce Kokořín, severovýchodně od Mělníka. Postaven byl po roce 1320, pravděpodobně pražským purkrabím Hynkem Berkou z Dubé. Podle hradu se jmenuje část chráněné oblasti, Kokořínsko.
O jeho osudu se vedou spory. Podle jedněch zdrojů ho roku 1426 dobyla a poničila husitská vojska. Podle jiných jde jen o romantickou představu a hrad zpustl spíš kvůli nešťastné poloze. Po husitských válkách hrad často střídal majitele. V 15. století mezi ně patřili Jan Řitka z Bezdědic a páni z Klinštejna.
Kokořín je chráněn jako národní kulturní památka a hodí se pro výlet s dětmi.
Veltrusy, baroko se zahradou a parkem
Zámek Veltrusy je vrcholně barokní stavba. Obklopuje ho areál zahrady, parku a dalších budov. Celý komplex leží na severním okraji města Veltrusy v okrese Mělník, severně od Prahy. Chráněn je jako národní kulturní památka a spravuje ho Národní památkový ústav.
Historie místa sahá na konec 17. století. Tehdy patřilo okolí Veltrus k hornobeřkovickému panství Františka Kryštofa ze Scheidleru. Po jeho smrti si 30. října 1698 zděděný majetek rozdělilo jeho pět dcer.
Do Veltrus nejezděte jen kvůli zámecké budově. Zahrada, park a další stavby s ní tvoří jeden celek, a proto si na procházku areálem nechte dost prostoru.
Žleby na ostrožně nad Doubravou
Zámek Žleby stojí uprostřed stejnojmenné vesnice východně od Čáslavi. Je postavený na ostrožně, kterou obtéká meandr řeky Doubravy.
Původní gotický hrad tu ve 13. století založili Lichtenburkové. První nepřímá zmínka o něm je z roku 1289, kdy patřil Jindřichovi z Lichtenburka. Někteří jeho potomci se začali psát Žlebští z Lichtenburka. Roku 1356 Žleby koupil Karel IV. a od té doby byl hrad často zastavován.
Národní kulturní památkou je zámek od roku 2002 a spravuje ho Národní památkový ústav. Výlet si naplánujte na období od dubna do října, kdy je zámek veřejnosti přístupný.
Hořovice, zámek šesti generací Vrbnů
Nový zámek v Hořovicích je původem raně barokní stavba se zámeckým parkem. Postavit ho nechali na přelomu 17. a 18. století Bruntálští z Vrbna. Sídlili tu šest generací, v letech 1690–1852.
V roce 1852 zámek koupil hesenský kurfiřt Fridrich Vilém I. Jeho potomkům, knížatům z Hanau, patřil až do roku 1945. Během 18. až 20. století byl zámek několikrát upravován a poslední úpravy proběhly krátce před druhou světovou válkou.
Dnes zámek Hořovice spravuje Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Konají se tu také společenské akce, například svatby. Prohlídku zámku můžete spojit s procházkou parkem.
Průhonice, zámek botaniků
Zámek Průhonice leží v okrese Praha-západ. Spolu s Průhonickým parkem je národní kulturní památkou a patří ke světovému dědictví UNESCO. Sídlí v něm Botanický ústav Akademie věd ČR, který zámek také spravuje.
V přízemí jsou expozice o historii zámku a parku a o vývoji zahradního umění. Další část představuje umění, vědu a výzkum.
Počátky místa sahají do 14. století. Tehdy tu páni z Říčan postavili gotickou tvrz se statkem. Vlastnili ji až do devadesátých let 14. století, potom připadla pražským měšťanům. Zámek a park k sobě patří, takže si udělejte čas na obojí.
Štiřín mezi rybníky
Zámek Štiřín je barokní jednopatrová stavba se třemi křídly z roku 1750. Stojí v obci Kamenice v okrese Praha-východ, za jihovýchodním okrajem Prahy a nedaleko Velkých Popovic.
V okolí je několik větších rybníků na Kamenickém potoce a jeho přítocích. Největší z nich je Štiřínský rybník, který najdete severně od zámku. Ke Štiřínu proto patří i procházka kolem vody.
Na místě zámku dříve stála středověká tvrz z 15. století. Roku 1562 v ní přenocoval král a císař Maxmilián II. Na rozdíl od většiny míst v tomto výběru není Štiřín národní kulturní památkou. Je chráněn jako kulturní památka.
Na závěr
Výběr ukazuje, jak různorodé jsou památky Středočeského kraje. Najdete tu gotické hrady ze 13. a 14. století, barokní zámky v Hořovicích, Veltrusích a ve Štiříně, empírovou Kačinu i klášter, kde se kdysi sloužila slovanská liturgie. Pro výlet s dětmi se hodí Karlštejn, Konopiště, Křivoklát, Český Šternberk a Kokořín. Většinu míst spravuje Národní památkový ústav a téměř všechna jsou národními kulturními památkami.
