Hrad Křivoklát nad Rakovnickým potokem

Křivoklát patří mezi nejstarší a nejvýznamnější hrady českých knížat a králů. Je to národní kulturní památka, kterou stát zpřístupnil veřejnosti. Správu zajišťuje Národní památkový ústav.

Jeho příběh sahá hluboko do minulosti. Ostroh osídlili lidé už v pravěku. Nejstarší zmínky o hradu najdete v Kosmově kronice. Podle ní tu Vladislav I. věznil bratrance Otu Olomouckého. V letech 1222 a 1224 tu navíc Přemysl Otakar I. vydal dvě listiny.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají dějiny českých panovníků. Přijďte také tehdy, když rádi sledujete, jak archeologové skládají obraz místa z drobných střepů a zbytků valů. Hrad leží na skalnatém ostrohu nad potokem, takže si užijete i polohu v krajině.

Hodí se pro školní třídy, rodiny se staršími dětmi i dospělé, které baví středověk. Aktuální informace o provozu hledejte na webu hradu.

Hrad stojí v nadmořské výšce 285–290 metrů. Sedí na skalnatém ostrohu nad Rakovnickým potokem, přítokem Berounky. Patří k městysi Křivoklát.

Už samotné místo ukazuje, proč tu lidé sídlili tisíce let. Archeologové v prostoru parkánu našli keramiku štítarské kultury z pozdní doby bronzové. Objevili také zbytky roštové konstrukce, část chaty a obranný příkop u brány. Z nádvoří pochází další keramika z doby halštatské a laténské. Pravěké hradiště bylo podle rozmístění nálezů patrně větší než pozdější středověký hrad.

Zajímavý je i příběh jména. Původně se hrad jmenoval Krivoplát. Slovo plát mohlo znamenat nerovnou plochu nebo mýtinu. Později se druhá část názvu změnila na -klát podle německého slova Knittel, tedy kyj. Ve 13. století se používalo také jméno Hrádek nebo Starý hrad.

Odborníci se přou o to, kde stál nejstarší Křivoklát. Tomáš Durdík soudil, že jinde a že na dnešní místo se přenesl kolem roku 1230. Výzkum jižního parkánu z let 2004–2006 ale odkryl mohutný val s dřevěnou konstrukcí. Našly se v něm střepy z 9.–10. století i z 12. století. Pravěký původ tohoto opevnění tím vyloučili.

Prohlídkové trasy a otevírací dobu zjistíte na webu hradu.