Zámek Žihobce

Žihobce nejsou jen další barokní zámek. Stojí na místě tvrze, která byla v 15. století dvakrát zničena a dvakrát obnovena. Jejím osudem se prolíná husitská doba i spor krále Jiřího z Poděbrad s jednotou zelenohorskou.

Zámek má i živé obyvatele. Na půdě žije kolonie vrápenců malých. Právě kvůli nim je areál od roku 2013 také evropsky významnou lokalitou. Od roku 1964 je navíc kulturní památkou.

Místa, kde se potkává historie panství a ochrana přírody, je v Česku málo. Zajímavé to bude pro milovníky místních dějin. Hodí se i pro ty, které zajímá příběh šlechtických rodů. Kocové z Dobrše, Iselinové z Lanau a Lambergové se tu vystřídali v čase, který vás provede od tvrze až ke knížeti Karlu Evženovi z Lambergu.

Budova je dnes živá. Slouží muzeu a obecnímu infocentru a sdílí ji se školou. Žihobce proto nejsou zamčená kulisa, ale místo, kde obec skutečně funguje.

Uvidíte barokní zámek, který nechal postavit Ferdinand Iselin z Lanau. Přestavbu staré tvrze dokončil v roce 1688. Letopočet najdete ve druhém poschodí.

Uvnitř sídlí Muzeum Lamberská stezka. Název odkazuje na rod Lambergů, kterým panství patřilo až do roku 1945. Koupil ho pasovský biskup Johann Philipp von Lamberg a v 19. století se tu jako první z rodu trvale usadil kníže Karel Evžen z Lambergu.

V budově je také obecní infocentrum. Od roku 2012 se o ni dělí s muzeem škola. Ta tu sídlila už ve druhé polovině 20. století.

Před vstupem si připomeňte, jak složitý osud místo mělo. Tvrz podle pověsti zpustošil za husitských válek Jan Žižka. Po obnově ji roku 1467 dobyl a pobořil kníže Jindřich I. starší z Minsterberka. Panské sídlo obnovili až Kocové z Dobrše.

Na půdě zámku žije kolonie vrápenců malých. Tito netopýři jsou důvodem, proč je areál evropsky významnou lokalitou. Berte to ohleduplně. Zámek je zároveň domovem zvířat i památkou.

Prohlídku si můžete spojit s pohledem na samotnou obec Žihobce. Ves patřila od 11. století břevnovskému klášteru.