Frymburk – tvrziště s kaplí v okrese Klatovy

Frymburk nenabízí opravený hrad s prohlídkovou trasou. Nabízí něco jiného: čitelné tvrziště, na kterém si představíte, jak vypadalo středověké sídlo drobné šlechty.

Je to místo pro ty, kdo rádi čtou krajinu. Uvidíte pahorek, příkop a val a hned vedle malou kapli z devatenáctého století. Hodí se pro milovníky hradů, tvrzí a regionální historie. Dobře poslouží i jako zastávka při výletu po okolních zámcích a hradech.

Příběh tvrze je pěkně zdokumentovaný. První zmínka je z roku 1318. Pak se tu vystřídali bratři z Frymburka, Pertolt z Lipého, Šelmberkové i Bubnové. Konec přišel roku 1467, kdy tvrz dobyl a vypálil kníže Jindřich Minstrberský.

Areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka. Čekejte menší, tichou zastávku, ne velkou památku s výkladem.

Hlavním tématem je tvrziště. Má podobu trojbokého pahorku. Na severní a východní straně ho obepíná příkop široký dvacet metrů, před ním leží val. Z jihozápadu sídlo chránil strmý svah. Na jižním okraji pahorku zůstaly dva nepatrné zbytky hradby. Čekejte tedy terén, ne zdi.

Na pahorku stojí kaple svatého Antonína Paduánského. Postavili ji v devatenáctém století. Má obdélný půdorys a uzavírá ji užší půlkruhový presbytář. Fasády jsou prosté, bez výzdoby. Jediným ozdobným prvkem je fabionová římsa pod střechou. Ze sedlové střechy vyrůstá čtverhranná dřevěná zvonice se stanovou střechou.

Při procházce se vyplatí vědět, co se tu dělo. Tvrz je poprvé doložena roku 1318, kdy se o ni dělili bratři Sezema a Protiva z Frymburka. Později ves patřila Pavlovi z Vimberka a pravděpodobně Stachovi z Bubna. Posledním vlastníkem byl Racek Varleich z Bubna, který se postavil proti králi Jiřímu z Poděbrad. Za to tvrz roku 1467 dobyl a vypálil kníže Jindřich Minstrberský. V roce 1549 ji prameny uvádějí jako pustou.

V šestnáctém století vyrostla jižně od staré tvrze nová, renesanční. Nad starým tvrzištěm tak stojíte na místě, které předcházelo mladšímu sídlu.