Zámek Tovačov se Spanilou věží – nejvyšší v Česku

Tovačov je místo pro ty, kdo mají rádi příběhy šlechtických rodů a proměny staveb. Z malé vodní tvrze vznikl vodní hrad a později renesanční zámek. Jeho dějiny vedou od pánů z Cimburka přes Pernštejny a Salmy až k průmyslníku Davidu Gutmannovi.

Právě Gutmann koupil velkostatek v roce 1887 a nechal zámek rozsáhle přestavět. Věž zvýšil z prestižních důvodů, aby byla vyšší než věž kroměřížského zámku. Dnes je vidět z několika kilometrů.

Zámek ocení milovníci architektury i historie. Zaujme také ty, které baví pozdější osudy zámeckých budov. Po válce tu byla muzejní expozice, obřadní síň, zdravotní středisko, jídelna a lidová škola umění.

Areál je od roku 1958 kulturní památkou. Ochrana zahrnuje i budovy předzámčí s parkem a barokní sochařskou výzdobu. Zámek dnes patří městu Tovačov. Aktuální informace pro návštěvu najdete na webu zámku: zamek.tovacov.cz.

Zámek tvoří rozsáhlý komplex budov kolem dvou nádvoří. Leží poblíž náměstí, v Cimburkově ulici čp. 1. Spanilou věž uvidíte už z dálky.

Jádrem areálu je jižní křídlo. Vzniklo renesanční přestavbou koncem 15. století za Ctibora Tovačovského z Cimburka. Pernštejnové pak v několika generacích zámek dál upravovali. Severní křídlo přistavěl v 18. století hrabě František Josef Küenburg.

Z doby Salmů pochází bohatě zdobená zámecká kaple. Je to hlavní připomínka jejich éry. Salmové z Tovačova znovu udělali panské sídlo a rozšířili panství o Kojetín a Kralice na Hané.

Kolem hlavních budov najdete předzámčí s parkem a barokní sochařskou výzdobu. I ty jsou součástí památkové ochrany.

Budovy mají pestré dějiny. V 19. století zámek chátral a zůstal opuštěný. Po roce 1887 ho přestavěl David Gutmann. Za protektorátu v něm sídlila Říšská pracovní služba. Po válce tu vznikla muzejní expozice a obřadní síň. V letech 1974 až 1987 tu stála expozice socialistického zemědělství Severomoravského kraje.