Hrad Kojetín: zaniklé husitské sídlo u Suchých luk

Kojetín není hrad, do kterého vejdete branou. Je to místo pro ty, kdo rádi čtou krajinu a za každým stromem hledají příběh.

Sídlo tu podle všeho nechal postavit Havel Drastil z Kojetína, husita zmiňovaný roku 1429. V okolí Kroměříže a Přerova podnikal loupeživé výpady a mířil hlavně na církevní statky. Moravská šlechta jeho hrad nakonec dobyla a zničila.

Zajímavá je i mladší kapitola. Roku 1987 se tu chtěla konat výstava českého undergroundu na památku Havla Drastila. Zasáhlo asi 500 mužů z policejních složek StB a SNB. Téměř všechny návštěvníky i umělce rozehnali.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá husitská doba, archeologie nebo novodobé dějiny. Počítejte s tím, že uvidíte hlavně terén a zahrádkářskou kolonii. Žádné prohlídky ani expozice ve vstupních datech nejsou.

Hrad stával jihovýchodně od dnešního kojetínského nádraží, v bažinatém terénu. Archeologové zde našli stopy osídlení od mladší doby kamenné až do středověku.

Areál měl přes 2 ha a půdorys oválu, delšího ve směru od severozápadu k jihovýchodu. Ohraničovala ho slepá ramena Moravy. Na západě je spojoval vodní příkop. Předhradí chránila palisáda a pravděpodobně v něm bývalo vojenské ležení. Jádro na jihovýchodě mělo podobu akropole o průměru 35 m s velitelskou pevnůstkou.

Na místě dnes uvidíte něco docela jiného. Území využívá zahrádkářská kolonie a vymezují ho stromy a keře. Západní část zničila stavba železniční trati Kojetín–Kroměříž. Tam, kde stávala pevnůstka, stojí soukromý dům. Berte ho tedy jako cíl k prohlédnutí zvenčí a respektujte soukromé pozemky.

Dobré je připravit se předem. Představte si hrad podle popisu: vodu kolem, palisádu a ovál valů v mokřině. Pak místo začne dávat smysl.

Pamětní je i 13. červen 1987. Událost, při které policie rozehnala návštěvníky akce Havel Drastil 1987, podrobně popsal František Stárek v prvním čísle Voknovin, přílohy časopisu Vokno.