Zámek Teplice: z kláštera hrad a zámek

Teplický zámek je místo, kde si dějiny města přečtete ve vrstvách. Areál na Zámeckém náměstí vyrostl na místě ženského benediktýnského kláštera. Založila ho královna Judita Durynská mezi lety 1156 a 1164. Později z něj byl hrad a nakonec zámek.

Příjde vám vhod, pokud vás zajímají příběhy šlechtických rodů. Panství patřilo Rožmitálům, Vřesovicům, Kinským i císařskému maršálovi Janu z Aldringenu. Jeden z nejdramatičtějších osudů patří Vilému Kinskému, který byl roku 1634 v Chebu zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna.

Zámek je také praktická zastávka v centru Teplic. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka. Navštivte ho, když chcete vidět, jak se jedno místo za staletí proměnilo z kláštera v hrad a pak v zámek. Hodí se pro zájemce o historii, pro rodiny se staršími dětmi i pro ty, kdo si chtějí projít historické jádro města.

Přicházíte do areálu, který nevznikl podle jednoho plánu. Je výsledkem dlouhého a složitého stavebního vývoje.

Začátek patří klášteru benediktinek. V roce 1278 ho podle dobové zprávy vyplenilo spojené vojsko braniborské, durynské a míšeňské. Abatyše Alžběta musela prodat dvě vesnice, aby zaplatila opravy. Za husitských válek jeptišky klášter opustily a odešly do pražského kláštera svatého Jiří. Poslední zmínka o klášteru pochází z roku 1435.

Pak přišla proměna na hrad. Královna Johana z Rožmitálu nechala areál přestavět a hrad se výslovně připomíná roku 1467. Teplice se v roce 1478 uvádějí jako „tvrz a město“.

Ze hradu se stal zámek za Volfa z Vřesovic, který přestavbu zahájil. Byl pohřben v zámecké kapli svatého Kříže. Výrazně zámek přestavěl až Radslav starší Kinský z Vchynic, který panství koupil v roce 1585.

Při procházce po Zámeckém náměstí si tak můžete představit střídání majitelů. Panství často měnilo ruce a bylo i značně zadlužené. Roku 1634 ho získal Jan z Aldringenu, který ještě téhož roku zemřel v bitvě u Landshutu. Regionální muzeum v Teplicích najdete jen 0,1 km odtud.