Zámek Stračov: klasicistní zámek na návsi

Stračov ukazuje, kolikrát se dá proměnit jedna budova. Začínala jako barokní vrchnostenský dvůr. Pak z ní vznikl klasicistní zámek, později sídlo úředníků a knihovna.

Zajímavý je i příběh její záchrany. Majitel J. Fišer ji v roce 1935 chtěl kvůli sešlosti zbourat. Památkový úřad mu to zakázal, a stavba proto stojí dodnes.

Zámek ocení hlavně ti, koho zajímá architektura a místní historie. Hodí se i milovníkům starožitností, protože dnes v něm sídlí prodejní galerie.

Počítejte s klidnou zastávkou na vesnické návsi, ne s velkým reprezentačním sídlem. Dobře se kombinuje s dalšími zámky v okolí. Nejbližší je Blažkov, 5,8 km odsud. Zámek Cerekvice nad Bystřicí leží 7 km daleko.

Zámek stojí na západní straně návsi. Je to klasicistní dvoukřídlá budova s jedním patrem a valbovou střechou. Průčelí obrácené k návsi je východní, osmiosé a dvoupodlažní.

Dnešní podoba sahá do roku 1800. Tehdy pražský měšťan Prokop Kern nechal přestavět starší barokní dvůr na zámek. V roce 1838 koupil panství František Arnošt Harrach. Zámek nechal upravit a zvýšit o jedno poschodí. Využíval ho jako provizorní sídlo, než se přestěhoval na nově postavený zámek v Hrádku u Nechanic. Harrachům patřil i po vzniku Československé republiky a sloužil hlavně úředníkům. Při úpravě v roce 1935 dostal budovu o patro nižší.

Ve vsi stávala také tvrz. Není jisté, jestli na stejném místě jako dnešní zámek. V roce 1775 ji poničily sedlácké bouře.

Po roce 1945 patřil zámek obci. K roku 2004 ho využívala Státní vědecká knihovna v Hradci Králové. V roce 2006 ho koupila společnost Castle Stracov s.r.o., která prodává starožitnosti. Zchátralý objekt začala rekonstruovat. Podle údajů z roku 2022 ho používá jako prodejní galerii.

Přijeďte si prohlédnout stavbu a její okolí na návsi. Otevírací dobu galerie ve vstupních údajích nemáme.