Zámek Starý Hrozňatov u Chebu

Starý Hrozňatov začínal jako románský hrad ve 12. století. Později přibyla gotika, renesance, baroko a nakonec novogotika z druhé poloviny 19. století. Stavební vrstvy tu leží vedle sebe.

Zajímavý je i příběh záchrany. V letech 1950–1965 zde sídlila Pohraniční stráž a zámek zdevastovala. Hrozilo, že bude odstřelen a zbourán. Zachránil ho ředitel Chebské galerie Bojmír Hutta. Chtěl tu vybudovat lapidárium barokní plastiky a svezl sem poškozené sochy z pohraničí.

Zámek ocení milovníci hradní architektury a lidé, které zajímají dějiny pohraničí. Zaujme třeba románská Černá věž, příkop vysekaný ve skále nebo zbytky hradeb.

Než vyrazíte, ověřte si, zda je zámek přístupný. Informace o otevírací době nemáme. Výlet se dobře spojí s návštěvou Chebu, který je blízko.

Zámek stojí na vrchu, který od okolí odděluje příkop. Část z něj vysekali do skály. Už podle toho poznáte, že šlo původně o hrad.

Nejstarší částí je Černá věž. Je to okrouhlý bergfrit z románské doby s plochostropými místnostmi z klasového zdiva. Zdi mají sílu 2,9 metru. Do věže se vcházelo z hradby po můstku, malým portálkem v prvním patře. V těle věže se dochovala kapsa po závoře z bývalé brány. Čelo hradu chránila navíc parkánová hradba.

V jihozápadním nároží stávala čtverhranná obytná věž. Zůstal z ní sklep o rozměrech 8 × 8 metrů.

Dnešní vzhled zámku určila novogotická přestavba. Provedl ji podle projektu architekta Adama Haberzettla majitel Josef Antonín Halbmayer, po roce 1872. Starší úpravy jsou ale pořád znát: raně gotická přestavba z roku 1233, renesanční úpravy z 16. nebo počátku 17. století, barok po třicetileté válce i pozdně barokní změny Jana Nonnera.

Součástí areálu je kaple Nejsvětější Trojice. Je chráněná jako kulturní památka spolu se zámkem.

Za socialismu zde vznikalo lapidárium. Opravený zámek se roku 1968 otevřel veřejnosti, ale brzy ho znovu zabavilo ministerstvo vnitra. Rekonstrukce začala po roce 2007.