Dominikánský klášter v Chebu

Dominikánský klášter patří k nejstarším klášterům na území Chebu. Kostel svatého Václava vyrostl v letech 1294–1296. Je to nejstarší dominikánský kostel.

Příběh místa je o pádu a obnově. Třicetiletá válka klášter i kostel poničila a stavby chátraly. V roce 1642 se část kláštera dokonce zřítila. Obnovu pak podpořila veřejná sbírka a také císař Leopold I., který přispěl na nový klášter v roce 1673.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají dějiny města a církevní architektura. Hodí se i pro ty, kdo rádi čtou v budovách stopy dávných událostí. Všimnete si třeba toho, že vstup se při obnově přesunul na opačnou stranu stavby.

Klášter je kulturní památka v centru Chebu. Snadno ho zařadíte do procházky po městě, protože další kláštery, hrad i galerie jsou od něj vzdáleny do tří set metrů.

Přicházíte ke komplexu v Chebu, kde dnes vede hlavní vstup z Kamenné ulice. Stojíte na východní straně. Dřív tu bylo kněžiště. Původní vchod býval na opačném konci, od Dominikánské ulice, která spojuje Jánské náměstí s Kamennou ulicí. Při obnově se orientace kostela celá obrátila.

K portálu kostela vede oboustranné schodiště. Nad zdobeným portálem uvidíte reliéf císařského orla. Je to poděkování Leopoldovi I. za podporu.

Základní kámen nového kostela položili 30. srpna 1674. Stavěl ho architekt Abraham Leutner a celý objekt vznikal v letech 1674–1688. Chrám vysvětil roku 1689 řezenský biskup Albrecht hrabě z Wartenbergu.

Obnova klášterních budov začala současně s dokončením kostela. Vedl ji stavitel Andreas Burgler. Práce se táhly, protože město muselo nejdřív vykoupit a zbourat několik sousedních domů v Kamenné ulici. Část budov byla hotová až v roce 1720.

Ve velkém refektáři sloužil za válek o rakouské dědictví a za napoleonských válek vojenský lazaret. Klášter měl také obsáhlou knihovnu a archiv. Po zrušení dominikánského konventu v roce 1936 je převezli do dominikánského kláštera v Plzni.