Zámeček Rudolfov: renesanční sídlo horního města

Zámeček připomíná dobu, kdy Rudolfov vznikl jako horní město. Roku 1585 mu císař Rudolf II. výsadní listinou přiznal status svobodného královského horního města. Stříbro se u Českých Budějovic těžilo přinejmenším od 14. století a zámeček patří k hmotným stopám té doby.

Budova má i válečnou kapitolu. Na podzim 1618 tu sídlilo vrchní velení a hlavní štáb stavovského vojska. O rok později město dobyla a vyplenila vojska generála Buquoye a plukovníka Marradase.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají renesanční architektura, těžba stříbra a dějiny českého stavovského povstání. Hodí se pro zájemce o historii, kteří si rádi spojují místa s příběhem.

Počítejte s tím, že samotný zámek není veřejnosti přístupný. V areálu sídlí soukromé firmy. Zámeček si prohlédnete zvenčí a návštěvu snadno spojíte s Hornickým muzeem Rudolfov, které je jen 0,3 km daleko.

Uvidíte patrovou budovu se čtvercovým půdorysem a valbovou střechou. Uprostřed střechy zůstaly zbytky vyhlídkového altánu. Hlavní průčelí míří na jih. V minulosti dostalo klasicistní úpravu, ze stejného období pocházely i dřevěné výplně oken a dveří. Uvnitř je v přízemí ústřední prostor s valenou klenbou, ale do interiéru se veřejnost nedostane.

Zámeček stojí ve východním výběžku rozlehlého areálu. Okolní hospodářské budovy nejsou památkově chráněné. Stavba vznikla v dolní části města při cestě z Českých Budějovic do Lišova.

Příběh domu je pestrý. Postavit ho nechal v roce 1590 horní podnikatel Jan Hőlzl ze Sternsteinu a říkalo se mu Hőlzlův dům. Pak ho vlastnil Bohuslav Malovec z Malovic. Po roce 1620 ho získal Baltasar de Marradas a dal ho poprvé výrazněji přestavět. V roce 1661 ho koupil Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu.

Od roku 1768 zámek pronajímal velitel dělostřelectva František Oldřich kníže Kinský ze Vchynic. Armáda ho pak využívala až do počátku 90. let 20. století. Poté přešel do soukromých rukou. Podle zápisu z února 2023 patří společnosti LEKA DEM s. r. o.