Zámek Ruda nad Moravou: renesanční sídlo Žerotínů

Zámek zaujme dvěma věcmi. První je architektura. Zvenku působí prostě, ale nádvoří překvapí otevřenými arkádami. Druhou je příběh. Po roce 1600 tu sídlil Bernart ze Žerotína a později Ladislav Velen ze Žerotína, vojenský vůdce vzbouřených moravských stavů.

Po porážce stavů byl Ladislav Velen odsouzen k trestu smrti. Uchýlil se do emigrace a jeho statky zkonfiskovali. Rudský zámek se stal posledním útočištěm jeho choti, která tu dožila.

Zastavte se tu, pokud vás baví renesanční stavby a dějiny Moravy na počátku 17. století. Hodí se také těm, kdo jedou na Šumpersko a chtějí kromě známějších cílů poznat menší zámek na okraji vsi.

Zámek je kulturní památka. V okolí najdete další zámky a hrady, takže ho snadno spojíte s delším výletem.

Zámek stojí na okraji vsi. Je to čtyřkřídlá, téměř čtvercová budova kolem vnitřního nádvoří. Vznikla přestavbou po roce 1600 a základní stavba byla hotová v roce 1610. Letopočet najdete na arkýři vedle hlavní brány, společně se znaky stavebníka a jeho manželky Sibyly Libštejnské z Kolovrat.

Průčelí na jihozápadní straně je jednoduché. Velký vjezd má bosované ostění s římsou. Na ní později přibyly velké plastické erby Lichtenštejnů, kteří panství získali po Bílé hoře. Vlevo od vchodu si všimněte půlkruhového renesančního arkýře v úrovni prvního patra. Sedí na jehlancové podložce a kryje ho stříška. Sgrafitová rustika průčelí prozrazuje renesanční původ stavby.

Nad valbovou střechou vyrůstá úzká čtyřboká věž se zdvojenou bání a lucernou. Věžní hodiny dostala v roce 1890.

Prostý vnější vzhled kontrastuje s dvorní částí. Tu ovládají otevřené jednopatrové arkády. V přízemí je nesou čtyřboké pilíře.

Při procházce si připomeňte, co se tu odehrálo. Za Lichtenštejnů sloužil zámek hlavně jako sídlo hospodářské správy. V roce 1643 ho dočasně obsadili Švédové.