Zámek Rožmitál pod Třemšínem – renesanční sídlo arcibiskupů

Rožmitál je příběh o tom, jak se z hradu stalo sídlo duchovních pánů. Založil ho Oldřich z rodu Buziců. Podle hradu se jmenuje šlechtický rod Pánů z Rožmitálu. Později sem na léto jezdili pražští arcibiskupové.

Zámek ocení ti, koho zajímají české dějiny v lidských osudech. Potkáte tu zadluženého Zdeňka Lva z Rožmitálu, královského úředníka Floriána Gryspeka i arcibiskupa Salma, který si přál být v Rožmitále pochován. Tmavší kapitolou je rekatolizace po roce 1622.

Hodí se i milovníkům renesanční architektury. Pozornost patří Velkému neboli Gryspekovskému paláci a Branské věži.

Počítejte s tím, že zámek je v soukromém vlastnictví a veřejnosti je přístupný jen částečně. Aktuální podmínky návštěvy zjistíte na webu rozmitalskyzamek.cz. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka. Hned vedle stojí Podbrdské muzeum, takže obojí spojíte do jedné procházky.

Uvidíte bývalý hrad v podobě italské renesance. Přestavba probíhala v letech 1559–1564 za Floriána Gryspeka. Tehdy vznikl dvoupatrový Velký neboli Gryspekovský palác, který vystupuje z původního oválu hradeb. Branská věž dostala o dvě patra navíc. Po požáru ji později o jedno patro snížili.

Gryspek tu založil pivovar, pekárnu a sýpky. Na nádvoří nechal dřevěným potrubím přivést vodu do kašny z návrší u Voltuše. Městu vymohl právo pořádat trhy, vlastní magistrát i trestní právo.

Zámek dvakrát vyhořel, v roce 1660 a v roce 1724. Po druhém požáru trvalo dalších čtyřicet let, než ho arcibiskup Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu nechal opravit. Arcibiskupům sloužil jen jako letní sídlo.

Za arcibiskupa Viléma Florentina knížete Salma (1793–1810) vznikla zámecká zahrada. Zřídili ji na místě bažiny, v anglickém stylu. Až do padesátých let 19. století byla otevřená veřejnosti.

Název Rožmitál vychází z německého Rosenthal, tedy údolí růží. Hrady tehdy často dostávaly německá jména, i když většina obyvatel byla česká. Prohlídku zámku si předem ověřte, protože je přístupný jen částečně.