Zámek Proseč-Obořiště: barokní zámek u Nové Cerekve

Tady se dá číst příběh jednoho místa přes šest století. Od první zmínky o vsi v roce 1370 se tu vystřídala řada šlechtických i měšťanských rodů. Tvrz později dostala barokní podobu a z ní vznikl dnešní zámek.

Zámek je kulturní památka. Hodí se pro ty, kdo rádi sledují proměny českých panství, a pro výletníky, kteří na Vysočině skládají okruh z více zámků a muzeí. V okolí jich je dost.

Počítejte s tím, že budova dnes slouží jako domov důchodců. Je to místo, kde lidé bydlí. Než pojedete, podívejte se na web domova (ddprosec-oboriste.cz). Zjistíte tam, jak je to s návštěvami.

Zajímavé je i to, jak dlouho tu žili Sternbachové. Rodině patřil zámek od 80. let 19. století do roku 1945. Poslední z rodu tu žil ještě v době domova důchodců.

Uvidíte barokní zámek uprostřed vsi Proseč-Obořiště. Stojí v místech, kde dříve byla tvrz. Přestavbu na zámek nechali v roce 1757 provést manželé Antonie a Jan Jiří Schleichartové z Wiesentalu. Antonie koupila panství i s nově vzniklým dvorem Obořiště v roce 1747.

Současný provoz je poklidný. V budově sídlí domov důchodců, proto se na zámek dívejte hlavně jako na památku, která žije dál. Zda a jak lze zajít dovnitř nebo do parku, ve vstupních údajích není. Ověřte to předem na webu domova.

Dobře se hodí vědět něco z minulosti. Tvrz držel v 15. století Jan Hazmuka z Proseče, který v roce 1415 připojil pečeť ke stížnému dopisu kostnickému koncilu. V 17. století přišel Ladislav Ostrovec z Kralovic o tvrz kvůli účasti na stavovském povstání. Jeho třetí manželka ji ale získala zpět v dražbě.

Po roce 1817 se majitelé střídali rychle. Zámek ve své době přešel i na hraběte Vincence z Valdštejna-Vartenberka, který ho získal jako věřitel zadluženého Ignáce Stefana. Od 80. let 19. století patřil Sternbachům. V roce 1945 jim byl zestátněn.