Zámek Pňovany v okrese Plzeň-sever

Pňovany jsou zastávka pro ty, kdo rádi čtou z architektury. Zámek je dvoupatrová budova s obdélným půdorysem a zaoblenými rohy. Střed průčelí zdůrazňuje rizalit s trojúhelným tympanonem a věžičkou nad střechou.

Zajímavý je i příběh místa. První písemná zmínka o Pňovanech je z roku 1205. Šlechtici používali přídomek „z Pňovan“ od třináctého do konce patnáctého století. Panské sídlo ale vzniklo až v polovině osmnáctého století. Po roce 1720 vesnici vlastnil rod Širntyngarů a později Perglarů. Stavitel zámku zůstává neznámý.

Hodí se pro milovníky památek a pro ty, kdo si všímají detailů: pilastrů, říms a štukových rámů oken. Dobře zapadne do delší vyjížďky po zámcích severně od Plzně, protože několik dalších stojí do sedmi kilometrů. Počítejte s tím, že část parku slouží jako zahrada mateřské školy a západní část je neudržovaná.

Zámek stojí u vjezdu do hospodářského dvora. Uvidíte hlavně jeho vnější podobu. Údaje o prohlídkách ve vstupu nejsou, proto je před cestou ověřte.

Budova má dvě patra a obdélný půdorys se zaoblenými rohy. Střed průčelí vystupuje jako úzký rizalit. Končí trojúhelným tympanonem a nad ním vyrůstá ze střechy věžička. Rizalit i věžičku zdobí pilastry. Na věžičce nesou půlkruhově vypnutou římsu.

Ostatní fasády člení nárožní pilastry a římsy. Okna v přízemí mají štukové rámy. Nad okny v prvním patře se střídají římsy segmentové a trojúhelníkové. Přísná stavba tak dostává pestrý rytmus.

Uvnitř jsou podle popisu přízemní prostory zaklenuté plackovými klenbami. Vstupní chodba má valenou klenbu s lunetami. V prvním patře je velký sál se zrcadlovou klenbou.

Jižně od zámku leží památkově chráněná část parku. Využívá ji jako zahradu mateřská škola. Západní část parku je neudržovaná. Obě části ukazují, že zámecké okolí dnes slouží běžnému životu obce.