Zámek Hracholusky u Úlic: zaniklé panské sídlo

Hracholusky nejsou místem pro prohlídku sálů. Ukazují, jak může panské sídlo zmizet z krajiny během několika desetiletí. Hodí se lidem, které baví místní dějiny a proměny venkovských statků.

Příběh vsi sahá do roku 1415, kdy padla první písemná zmínka. Vznikla ale nejspíše už ve dvanáctém až čtrnáctém století. Dlouho patřila k panství hradu Buben. Samostatné panství z ní vytvořil Kryštof Pavel z Říčan.

Zajímavé je, kolik rodů se tu vystřídalo: Říčanští, Černínové z Chudenic, Steinbachové z Kranichštejna, Dohalští z Dohalic a nakonec Jakschové. Několik majitelů hospodařilo špatně a statek šel do dražby.

Zajeďte sem, pokud objíždíte zámky a tvrze na severu Plzeňska. Hracholusky můžete zařadit jako jednu ze zastávek. Počítejte s tím, že žádný zámek neuvidíte. Příběh si proto přečtěte předem.

Zámek už na místě nenajdete. Areál původně tvořil starý zámek v hospodářském dvoře. K jeho východní straně přibyl ve druhé polovině devatenáctého století nový zámek. Nechal ho postavit doktor Antonín Jaksch, pravděpodobně v letech 1868–1872.

Po druhé světové válce statek připadl státnímu statku. Později v zámku sídlilo rekreační středisko Škody Plzeň. To nechalo zbořit hospodářské budovy. Oba panské domy potom chátraly.

Starý zámek zmizel při rozšiřování parkoviště v letech 2012–2013. Nový zámek byl zbořen v roce 2017.

Dějiny místa začínají tvrzí. Kryštof Pavel z Říčan ji založil nejspíše v letech 1617–1618, pravděpodobně v pozdně renesančním slohu. Sídlo bylo později barokně přestavěno. V roce 1825 už sloužilo jen k ubytování úředníků.

Panství bylo malé. V roce 1654 ho tvořil panský dvůr, čtyři selské usedlosti (jedna z nich pustá) a dva drobní zemědělci. Majitelé se často střídali. Hrabě František Hartman z Klenové a Janovic přišel o majetek v roce 1711, kdy byl úředně rozprodán. Karel Antonín Vančura z Řehnic nesplatil plnou kupní cenu a statek se roku 1770 znovu dražil.

Poslední soukromý majitel, Rudolf Jaksch, statek spravoval do smrti v roce 1946. Jeho dvě dcery byly odsunuty do Rakouska.