Zámek Nové Syrovice na Vysočině

Zámek v Nových Syrovicích ukazuje, jak se jedna stavba proměňuje v čase. Začínal jako tvrz po roce 1529. Později z něj byl renesanční zámek, pak barokní sídlo a nakonec klasicistní stavba.

Hodí se pro ty, kdo rádi sledují architekturu a dějiny šlechtických rodů. Jména jako Lichtenburkové, Nimptschové nebo Stubenbergové se k místu pojí v různých staletích.

Zámek navíc stojí v krajině. Je blízko Syrovického rybníka a vede kolem něj trasa Graselovy stezky Nové Syrovice. Pohled na budovu tak snadno spojíte s procházkou.

Počítejte s tím, že to není běžný muzejní objekt. Zámek slouží jako Domov Nové Syrovice, ústav sociální péče s částí pro léčbu chronických alkoholiků. Berte ho proto hlavně jako památku k prohlédnutí zvenku a z okolního parku. Případné možnosti prohlídky ověřte na webu ústavu.

Uvidíte zámek v klasicistní podobě, kterou dostal v letech 1820–1830 za Nimptschů. Interiéry byly přitom upraveny v duchu empíru. Starší vrstvy jsou ale v příběhu budovy pořád znát. Původní tvrz nechal po roce 1529 postavit Mikuláš z Víckova. V první čtvrtině 17. století ji Jan Čejka z Olbramovic přestavěl na renesanční zámek. V 18. století přišly za Ostašů barokní úpravy.

Okolo budovy se rozkládá anglický park, který vznikl v polovině 19. století. Poblíž leží Syrovický rybník a prochází tudy trasa Graselovy stezky.

Dějiny 20. století jsou střízlivější. Hrabě Josef Volfgang Maria Stubenberg, který zámek vlastnil od roku 1916, ho musel po roce 1945 opustit. Pak tu byla kasárna a v 60. letech domov důchodců. V roce 1996 vznikl ústav sociální péče, od roku 1997 s částí pro léčbu chronických alkoholiků. Od roku 2004 je příspěvkovou organizací kraje Vysočina.

Zámek prošel v letech 2018 až 2020 komplexní rekonstrukcí za 80 milionů Kč. Opravila se střecha, krovy, okna i dveře. V roce 2024 přišlo na řadu někdejší hospodářské křídlo. Na rok 2027 je plánováno nové křídlo s 25 lůžky.