Zámek Nové Město na Moravě a Horácká galerie

Tady uvidíte dějiny stavby i regionální umění na jednom místě. Zámek vznikl v roce 1589 na místě tvrze. Pak ho vyloupili Švédové, poničil ho požár a později ho přestavěli v duchu baroka a neorenesance. Každá doba v něm zanechala stopu.

Uvnitř je Horácká galerie. Soustředí dílo nejvýznamnějších osobností regionálního umění. Najdete tu rozsáhlé pozůstalosti Jana Laudy, Josefa Mařatky, Vincence Makovského, Karla Pokorného a Jana Štursy.

Zámek ocení milovníci výtvarného umění, kteří chtějí poznat autory spojené s regionem. Přijďte, pokud vás zajímá architektura a proměny šlechtických sídel. Zaujme i ty, kdo mají rádi sklo. Sbírka obsahuje hutní sklo ze 60. a 70. let 20. století ze známé sklárny ve Škrdlovicích u Žďáru nad Sázavou.

Zámek leží přímo v centru města na náměstí.

Přijdete k budově na Vratislavově náměstí. Vzhled průčelí určila přestavba z roku 1874. Tehdy dostal zámek neorenesanční podobu a střechu pokrytou břidlicí. Změnily se i interiéry.

Pod novějšími vrstvami zůstal původní základ. Ze zámku, který nechal v roce 1589 postavit Vilém Dubský z Třebomyslic, se dochoval půdorys a klenby v přízemí. Stavba měla tvar obdélníku s věží uprostřed.

Příběh budovy nebyl poklidný. V roce 1643 zámek patřil Šimonu Kratzerovi ze Schönsperka a vyloupili ho Švédové. Potom sloužil hospodářským účelům. Požár v roce 1723 ho těžce poškodil a zámek postupně pustl. V roce 1745 ho nechala v barokním slohu přebudovat představená správy nadace brněnského Ústavu šlechtičen Miniati di Campoli.

Areál se tehdy rozrostl na čtyřkřídlý zámek a v předním traktu vznikla kaple. Přední část sloužila příležitostným pobytům představených nadace. Zadní část patřila patrimoniálním úřadům a po roce 1848 správě velkostatku.

Dnes procházíte expozicemi Horácké galerie. Uvidíte díla autorů, jejichž pozůstalosti galerie získala darem nebo odkazem. Samostatnou část sbírek tvoří hutní sklo ze 60. a 70. let 20. století ze sklárny ve Škrdlovicích u Žďáru nad Sázavou.