Zámek Mimoň: zbořený zámek a park u Ploučnice

Tohle místo není návštěva budovy. Je to návštěva po ní. Zámek tu stál od roku 1570 do roku 1985, pak ho zbourali. Připomíná ho jen zámecký park na břehu Ploučnice.

Hodí se vám, pokud rádi čtete krajinu jako příběh. Projdete se parkem a budete vědět, že tu po sobě následovala renesance, baroko i klasicismus. Zámek přežil vypálení po bitvě na Bílé hoře i požáry. Střídali se majitelé: Biberštejnové, Putzové z Adlersthurnu, Hartigové.

Zajeďte sem, když vás zajímá osud památek ve 20. století. Mimoňský zámek ukazuje, jak může zmizet velká stavba. Nejdřív sloužil armádě, pak chátral. Nakonec přišel odstřel.

Vhodné je to i jako krátká zastávka v centru města. Park leží u náměstí a městské muzeum je od něj 0,3 km. Příběh zámku si tak můžete doplnit na místě.

Na místě zámku najdete zámecký park u Ploučnice. Budova je pryč. Z areálu nezůstalo nic, jen zeleň na břehu řeky u náměstí 1. máje.

Při procházce si můžete představit, jak zámek vypadal. Začínal jako přízemní renesanční panské sídlo za Karla z Biberštejna. Na začátku 17. století ho Jan Myllner z Mühlhausenu zvýšil o patro a přistavěl jižní křídlo. Po třicetileté válce ho částečně obnovili. Po roce 1664 ho stavitel Giulio Broggio přestavěl v barokním stylu.

Po požáru v roce 1806 dostal klasicistní podobu. Přibyla kaple, pískovcové schodiště a nové vnitřní nádvoří. Zámek měl knihovnu s 30.000 svazky, sbírku obrazů, grafiky, přírodnin i fyzikálních přístrojů. Hartigové ho vlastnili od roku 1718 do roku 1945.

Po válce přešel pod armádu. Sbírky rozvezli do muzeí, galerií a na jiné zámky, třeba na Sychrov. Zbytek nábytku zničili. V roce 1950 přišel další požár a po roce 1968 budovu užívala sovětská armáda.

Konec přišel v roce 1985. Dne 28. dubna zbourali severní křídlo. Odstřel hlavního traktu zkomplikoval blesk, který udeřil do připravených náloží. Dne 9. června zbourali jižní křídlo i střední část.