Klášter kapucínů v Zákupech

Sem zajeďte, pokud vás zajímají osudy památek i příběhy, které stojí za jejich vznikem. Klášter nechal postavit vévoda Julius František Sasko-Lauenburský. Chtěl poděkovat Bohu za záchranu života v bitvě proti Turkům v Uhrách. Podle příběhu ho zachránil jeho bělouš odvážným skokem. Vévoda nechal příhodu vymalovat a obraz vystavit na zámku.

Areál ukazuje i méně vlídnou část našich dějin. Řeholníci museli odejít v roce 1950. Poblíž kostela pak začaly vyrůstat vojenské domy pro příslušníky Československé armády. Po roce 1968 areál používali sovětští vojáci a po roce 1990 se několikrát měnili majitelé.

Místo ocení milovníci architektury, církevních dějin a také ti, které přitahují zchátralé stavby. Počítejte s tím, že kostel je v havarijním stavu a klášter byl v roce 2019 v soukromých rukou. Zákupy jsou navíc malé, takže návštěvu snadno spojíte s procházkou k zámku, do muzea a k druhému zdejšímu klášteru.

Klášter leží v severovýchodní části města. Obdélný pozemek původně vymezovala ohradní zeď.

Kostel je zasvěcený Ranám svatého Františka z Assisi. Někdy se uvádí také jako kostel svatého Františka Serafínského. Je to drobná jednolodní stavba s masivní valenou klenbou, malými okénky v průčelí a sedlovou střechou. Drží se jednotného schématu, podle kterého se stavěly františkánské i kapucínské svatyně. Dnes je ale v havarijním stavu.

Klášter přiléhal ke kostelu z východu. Na jižní straně navazoval refektář a vedle něj kuchyně s nápadně vysunutým topeništěm. Lavatorium nemělo vlastní věž, jen rizalit ve východním prodloužení jižního křídla. V patře byly cely. Vyhřátý prostor nad kuchyní sloužil jako nemocnice.

Z budov zbyly v roce 2019 už jen obvodové zdi. Nečekejte tedy zařízené interiéry. Spíš torzo, u kterého si musíte řadu věcí domyslet.

Pomůže vám příběh vzniku. Základní kámen byl položen 24. dubna 1681. Kostel vysvětil 17. září 1684 pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna. Hlavní oltář vyrobil truhlář Matthäus Wagner a štuky zhotovil Givanni Spazio z Prahy. Náklady ve výši 18 815 zlatých zaplatil vévoda Julius František.

V Zákupech najdete i klášter boromejek z roku 1865. Dnes je v něm pošta.